Za tuhle volnost dík? (1960)
Bezprostředně navazuje na Teď smí mě vyhnat....
Večer po propuštění. Jan klepe u sestry v Domažlicích.
Poprvé poznává adresu z dopisů i švagra, kterého víc představí večerní rozprava, doléhající k Janovi skrz dveře do ložnice.
Pochopí.
Dva dny po propuštění se vrací na místo činu.
V Nýrsku si zaplatí dvě noci nad hostincem a doufá.
Čtvrtého večera, bez práce i noclehu, postává opilý v dešti, před domem, kde kdysi žil.
Huláká. Sbírá ze země kámen, mrští jím do okna ve druhém patře.
Mladá žena s polekaným výrazem zatahuje závěsy.
Roh u zárubně popraská a vysype se, když pozdní návštěvník proklouzne do kostela a práskne za sebou dveřmi.
Název opět cituje český text jedné z Valjeanových muzikálových písní :-).
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
chudák, je mi ho dost líto
chudák, je mi ho dost líto
snad se to pro něj během dubna ještě obrátí k lepšímu
Děkuji za soucit s Janem
Děkuji za soucit s Janem a za komentář!
Snad nebudu příliš spoilerovat, když řeknu - samozřejmě, že obrátí! Ostatně zítřejší Tichý společník nemůže být nikdo jiný než inkarnace biskupa Myriela z Digne. A zasvěcení tuší, že to je bod obratu :-).
To je tak opravdové, že jsem
To je tak opravdové, že jsem to musela dát do oblíbených
Uf, to je tak realistické,
Uf, to je tak realistické, uvěřitelné a prozatím bezvýchodné.
Z toho zoufalství přímo čiší.
Z toho zoufalství přímo čiší. Každopádně je to opět výborné.