Most do Terabithie

Obrázek uživatele Keneu

Počítání bizonů

Úvodní poznámka: 

ubližuju hlavní postavě, potažmo čtenářům, kapesníčky s sebou

Drabble: 

„Neběháš dost rychle,“ řekl první bizon
„Neučíš se moc dobře,“ řekl druhý bizon
„Neumíš pořádně malovat,“ řekl třetí bizon

„Nejsi dobrý syn,“ řekl čtvrtý bizon.
„Nejsi dobrý bratr,“ řekl pátý bizon.
„Nejsi dobrý kamarád,“ řekl šestý bizon, „a proto zemřu.“
A vrhl se z útesu. A ostatní za ním. Hnali se kolem Jesse vstříc smrti a každý mu něco vyčetl.

Vyděšený Jess se nahnul přes okraj. Skrz slzy viděl v hlubině pod sebou obraz zkázy. Hlasy bizonů mu však v uších zněly dál.

„Nejsi dostatečný. Člověk jako ty nemůže být králem Terabithie. Selhal jsi.“

Jess se probudí. Noční můra trvá.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Tři příběhy

Fandom: Most do země Terabithia
Poznámka: Doufám, že jsem vám v příběhu neudělala moc velký zmatek :). A ještě dodávám, že fandom znám (zatím) jenom z filmu, tudíž některé věci nemusí souhlasit s původní předlohou.
----------------------------

Všichni obyvatelé království Terabithie považují vodu za posvátnou. Nejvíc uctívají řeku, všichni bez výjimky, najády, stromoví lidé, hradní stráž i obří skřeti. Nikdo si ale není úplně jistý, proč to tak je. Někteří tvrdí, že v řece sídlí královna.

/Chytila se lana, zapřela se nohama a odrazila se. Stejně jako tolikrát předtím. Voda ale byla divoká, smýkla se jí ruka a spadla. Hladina se za ní zavřela příliš rychle. Nestihla si uvědomit, jak je voda ledová. Uhodila se do hlavy a zapomněla./

Podle pověstí se rozhodla svou zemi neopustit, ale nemohla být zároveň člověkem. Svěřila tedy panování králi a princezně, dvěma moudrým vladařům, a sama se změnila ve vodu, která naplnila řeku a živila celou říši. Tak nikdy neodešla a svým poddaným pomáhala už navždy.

„Může s námi jet i Leslie?“ Slečna Edmundsová se usmála.
„Jistě, zajdi pro ni.“
Když dorazili do galerie, byla Leslie ve svém živlu. Možná až moc. Vyprávěla vtipné historky, nedůležité střípky z příběhů a vůbec všechno, co ji napadlo. Pobíhala od obrazu k obrazu jako káča. Nakonec se přece zastavila, před krajinkou s řekou vinoucí se až daleko za obzor.
Skončili v kavárně u horké čokolády.
„Potřebujeme most,“ řekla Leslie.

Ale takhle se to nestalo.

...A ještě dál..!

Blaženě jsem vdechl zdejší čistý vzduch. Vždy, když jsem Leslie slyšel mluvit o naší Terabithii, nevěděl jsem, co si myslet. Bylo sice lákavé tvořit vlastní svět... Vymýšlet vlastní realitu... Ale občas jsem se o Less bál. Bál jsem se, že žije natolik ve snech, že není schopná přežít v realitě. Tam jsem ji musel chránit...
Ale pak, kdykoli jsme se na laně zhoupli na ten magický břeh řeky, věděl jsem, že bych za ní šel až na konec Terabithie. A ještě dál. To ona mi dodávala tu vnitřní jistotu. A já byl ten realista, co na naši zemi málem nevěřil...

Vráť nám kráľovnú!

Jesse položil kvietky na Lesliin hrob, chvíľu postál a pomalým krokom sa pobral do Terabithie. Ale tam sa dialo niečo zvláštne.
Kvety sa kývali vo vánku. Akoby šepkali: Kde je naša kráľovná? Kde je naša kráľovná? Stromy šušťali lístím: Kde je pani tejto krajiny? Kedy nás príde skontrolovať? Stará borovica vŕzgala konárom o konár. Jesse počul: Kam sa podela veľká panovníčka? Bez nej chradnem...
Jesse pridal do kroku. Ale vtáky v korunách za ním kričali: "Vráť nám kráľovnú! Potrebujeme našu kráľovnú!"
Odrazu sa zdvihol silný vietor a keď Jesse prebiehal cez hranice, celá krajina za ním volala:
"VRÁŤ NÁM KRÁĽOVNÚ!"

Pokrm kráľov

Jesse zhodil tašku, prebehol cez dom ako víchor a bežal ku potoku. Leslie tam už naňho čakala. Niesla v ruke balíček.
"Čo to je, Leslie?"
"Vaša výsosť nesmie byť taká zvedavá," uškrnula sa naňho. "Dozvieš sa to až v Terabitii."
"Som zvedavý."
Prehupli sa na hojdačke ponad potok. V lese akurát rozkvitali podivné žlté kvietky a vyzeralo to tam ešte kráľovskejšie než obvykle. Vyšplhali sa do pevnosti, s hrdosťou sa rozhliadli po ich ríši a Leslie rozbalila balíček. Vo vnútri boli rybacie sendviče a fľaša s pomarančovým džúsom, celé zabalené do kockovaného obrúska.
"Dá si vaša výsosť ambróziu a nektár?"

Rok: 
2011
-A A +A