„Pojď, udělám čaj, pak mrkneme na ty časopisy, co -“ Prásk!
Dante líně nadzvedl knihu kryjící hlavu. Patty přišla domů (opět ne sama).
Kniha sklouzla zpět na místo.
*
„Ta hra je prej nejlepší -“ Prásk!
(Ani se neobtěžoval otevírat oči.)
*
Seděl nad pizzou, když se rozlétly dveře; v dívčině závěsu spatřil sebevědomé blonďaté individuum, ne pihatého zrzka -
„Brej.“
- nebo zkrouceného dlouhána.
„Oj, chlapče,“ chytil mu bundu. „Víš, že jestli jí ublížíš, nevrátíš se domů?“ zašklebil se zle.
Patty nafoukla tváře dřív, než stihl kluk zezelenat. „Jsem velká!“
Právě, povzdechl, zlatá (moralizující) malá. Kéž by se ty časy, přes všechny vytrhané vlasy, vrátily.
