DMD č. 18. pro 18. 4. 2018. Téma: Terno

"Co byste byli schopný udělat, abyste znali témata dopředu?" zeptal se Adam při večeři.
Chvíli bylo ticho, než se nesměle ozvala Kačka: "No, já nevím, ale já jsem třeba ráda, když je to překvapení. O to přece jde, ne? Že nemáš moc času."
"Cože?" napřímil se Petr. "Do háje, je fakt terno to znát předem!"
"Já bych organizátorkám koupila čokoládu," navrhla Zuzka.
"Já bych něco dobrýho upekla," předháněla ji Terka.
"Já bych je mučil," zašklebil se Petr.
"A to je všechno, vážení?" podivil se Adam. "Vždyť to nemá styl! To já, já bych i hacknul stránky, abych se to dozvěděl!"

Jakub jediným plynulým pohybem odkrojí krajíc chleba a podá ho Jiříkovi. V tom naučeném, tisíckrát zopakovaném pohybu je něco uklidňujícího.
Zítra mají jet k oddavkám. Lepší ženu by těžko našel, Nany je dříč a má laskavé srdce. A... líbí se mu. Moc. Až moc na to, jak miloval Márinku. Někdy si už ani nemůže vybavit její tvář. A jindy zas se přistihne, že mluví s Nany a vidí Marii. Dopouští se křivdy na obou.
Snad se dopouští křivdy i na vlastním synovi. Dobře ví o žáru, který Jeníka sžírá.
Jakub se snaží dělat věci správně. Tak proč má pocit viny?

Znáte Úžakluka z animované pohádky Úžasňákovi? Prima! Tak si ho představte v holčičí verzi a o něco hezčí, s kaštanovou barvou vlasů (héč- když je léto, mám zadarmiko od sluníčka udělaný melír. Terno. Nejsem já potvora?) a s oříškovýma očima. Prodlužte nohy, uždibněte několik centimetrů v obvodu pasu na obou stranách a bříško vygumujte do plocha. No a máte mě! Já jsem totiž Váš největší fanda! No, možná přeháním, měřím jen 165 centimetrů, ale co se týká nadšení jsem megaobr. Jsem mezi Váma! Jupíííííííí!
JSEM MEZI VÁMA! JSEM MEZI VÁMA! jSEM MEZI VÁMA!
Moje osobní terno. A za to dík.

,,Zítra jedu pro toho novýho koníka." ,,A kam?" ,,Na Šumavu. Ještě neobsednutý valášek, z takovýho polodivokýho stádečka. Jsou mu teprve dva roky," trenérce nadšením svítí oči. ,,Bude s ním plno práce," zapochybuju. ,,Ale má to tu výhodu, že ho ještě lidi nezkazili. Můžu si ho přijezdit a vychovat hezky od začátku." ,,Já vím no... ale stejně... jsem na něj zvědavá."
,,Co se stalo?" ,,Jack se mi včera vytrhl... Eliška se mu postavila, ale on jí normálně převálcoval... vlítnul do stáje, pak skočil do žlabu, zaklínil se předníma, zkusil prokopnout okno... úplnej blázen," vydechne trenérka nevěřícně. ,,Co to do něj vjelo...!"

„Pane!“ volal prodavač na ulici Baldur’s Gate za družinou, „Nechcete si koupit los?“
Elysand se u něj zastavil. „TERNO *“, četl na losu. „Podle toho názvu hádám, že to sponzoruje Tymoranská církev?“
„Správně, pane,“ přisvědčil prodavač. „Výtěžek jde na oživování uličníků zabitých Umberlanty.“
„Já jsem vyhrála!“ Imoen radostně mávala setřeným losem, na kterém se skvěla hlavní výhra.
Prodavač vytáhl malý papírek. „Slečno, můžete si dýchnout?“
Imoen zmateně poslechla. Papírek se začal lehounce zbarvovat do růžova, až nakonec celý zčervenal.
„Je mi líto,“ prodavač si s úsměvem vzal los zpátky a roztrhl ho, „ale používání kouzel a lektvarů pro štěstí pravidla nepovolují.“

Pro obyčejnou šlechtičnu, byť i s nelegitimními královskými předky, je mimořádný úspěch získat srdce následníka trůnu. Princ nedbá žádných domluv. Když ovdoví, chce za ženu jedině ji.
Jenže král synovo nezodpovědné jednání nehodlá trpět. Děti z takového svazku nesmějí zdědit trůn. A šlechtu pobuřuje rostoucí vliv milenčiny rodiny.
Inés je vyhnána, vztah ale trvá. Nezbývá než rázně zasáhnout.
Do kláštera v Coimbře vtrhne trojice mužů. Naleznou Inés, přečtou jí rozsudek smrti a před očima jejího dítěte jí srazí hlavu.
Dva vrahy to později stojí život
Zdrcený milenec má nakonec poslední slovo. Před celým dvorem nechá korunovat mrtvé tělo své vyvolené.

Vážený pane Žabáku.
Tímto vám sdělujeme, že v souladu se Zákoníkem práce rozvazujeme váš pracovní poměr na pozici skladníka z důvodů nedodržování pracovní doby, nevhodného a obscénního chování na pracovišti, sabotáže práce uklízeček a zneužití uloženého prostoru k nepovoleným účelům.
Dvouměsíční výpovědní lhůta začne běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
S pozdravem,
Martina Králová
©supermarket Terno
PS: Výpověď obdržel i pan Rejsek, se kterým máte povinnost uhradit úklidové pracovnici násadu koštěte, kterou pan Rejsek zlomil při útěku z kumbálu.
PPS: Celý kolektiv zaměstnanců doporučuje, abyste si příště nehledali společnou brigádu z důvodů udržení psychického zdraví spolupracovníků. Děkujeme.

Před spaním chci ještě nakouknout, nemám-li nějaké další reakce a nacházím sosácké stránky spadlé. Chválabohu jsem drabble napsal zavčas.
Ráno porucha trvá. Nahlédnu na sosácký obličejovník, ještěže tam mohu i nejsa uživatelem tohoto vynálezu Marka Cukrohory. Naštěstí sosáci už o poruše vědí a pracují na odstranění.
To naši předchůdci za národního obrození řešit nemuseli. Těm stačil husí brk, kalamář inkoustu a arch papíru.
Ale nebudu si stěžovat. Vždyť moci se svými spoluspisovateli takto rychle komunikovat je terno. Mimochodem, kdyby se do dnešních dnů udržely hry Lotynka, Terno, Lambo a Tambo, třeba bychom z nich jako součást kultury také něco získali.

Byl to první velký úspěch po bezmála třech letech.
Konečně věděli, co hledají! Knihu širokou dlaň, vysokou půl druhé. Starší rukopis, jehož původní vazba byla šetrně odstraněna, knihař jej pak vyvázal do šeříkově obarvené kůže, navíc způsobem, který se v dnešní době již prakticky neužíval. Ovládali jej prý pouze ti, v jejichž rodinách se řemeslo dědilo.
Knihař byl bohužel negramotný, ani nevěděl, jakým písmem byl rukopis napsán. Nejspíš to nevadilo. Vnější podoba představovala dostatečné vodítko, keriakt navíc Caradoc musel zhotovit až posléze - určitě jej umístil na desky.
Také se dozvěděli, kde by knihu snad mohli najít: museli zpátky do Nimisally.

Na to musím odpovědět trochu zeširoka.
V žhavém jádře slunce se slučují atomy vodíku na hélium. Díky této reakci slunce hřeje a svítí.
Jádro je obaleno dalšími vrstvami. Poslední, fotosféra, tvoří sluneční kotouč, jak ho vidíme ze Země.
Následují plynové obaly, především korona. Do ní probublávají zevnitř erupce a protuberance, které jsem chtěl odjakživa studovat.
Toužíte-li uvidět koronu, musíte ji pozorovat tak, aby ji nepřezářila fotosféra. Máme na to přístroj, koronograf. Zakryje sluneční kotouč, ale stačí jen na pozorování vnitřní korony. Abyste mohli pozorovat koronu vnější, potřebujete vyhrát terno.
Být na správném místě ve správný čas. Při úplném slunečním zatmění.