DMD č. 02. pro 2. 4. 2026. Téma: Loutkohra

„Tak šup šup, soudruzi, čeká nás dlouhá cesta,“ povzbuzuje referent k nástupu do minibusu.

Eliška ví, že je to agilní mladý komunista, který by je všechny nejraději vodil jako loutky. Jeho hlavním úkolem není samozřejmě zájezd organizovat, ale hlavně na ně dohlížet. Ideálně všude vodit jako na provázku. A hlavně přivézt všechny poslušné loutky zase hezky zpátky domů…  

Někteří možná mají zaječí úmysly. Lepší se neptat, ovšem chápe je. Kdyby byla svobodná a bezdětná, možná by se taky vrátit nechtěla.

Jenže jako svobodnou a bezdětnou by ji mocipáni nikam nepustili. Manžel a dvě malé děti doma, to je dokonalá pojistka. 

The shield dissipated. Rough hand yanked Swan to her feet. She could see lips moving, but the ringing in her ears was louder than whatever insults they hurled at her.

Blinking, she realized her attempt failed. But the grip on her mind relaxed. She shivered - with shock or cold, she could not distinguish. Darkness shrouded the world around them. No way to know where she is. 

Her magic reached to the quell again, but before she could pull more than a sip, a portal blinked into existence. She was unceremoniously pushed through. On the other side the mental shackles reengaged.

„Jednu věc nechápu, sire Humphrey,“ poznamenal Bernard. „Jak dokážete v každém volebním období navýšit rozpočet a personál ministerstva, přestože každý nový ministr přichází s plánem úspor?“
„To je prosté, Bernarde,“ začal vysvětlovat stálý tajemník. „Před jakoukoliv reorganizací je nutné provést audit, že?“
„Ovšem.“
„Na to je samozřejmě potřeba najmout nové odborníky. A protože pracují důkladně, audit jim zabere minimálně rok. S trochou štěstí ministr do té doby na škrty zapomene. I v opačném případě většinu výdajů uhájíme a noví auditoři zůstávají.“
„Jak to?“
„Ukážeme, kolik by stálo jejich odstupné. Nic ministra nevyděsí víc než představa novinových titulků o zlatých padácích.“
 

Karmínu obklopovala rudá aura připomínající plameny. Dívka seděla, trochu překvapeně, ale klidně, na lavici v chrámu. Akolytka Ílie ji hlídala. Nedaleko probíhala vášnivá debata.

"Ta dívka u nás nemůže zůstat," rozohňovala se Zingira, vedoucí sirotčince.

"Souhlasím," řekl králův rádce Jakitun. "Obávám se, že její nestabilní magie jednou bude mít vážné oběti na životech. Musí pryč z Ísdalu."

"V žádné akademii se jí nebudou chtít ujmout," vzdychla sluneční velekněžka Kalira. Ač velebená pro svoji moudrost, nyní si připadala jako pouhá loutka. "Arcimaga Loralda, kdyby ještě žila, by ji přijala. Pošleme Karmínu do Akademie v Kozlově. Snad… se jí tam někdo ujme."

Na pódiu poskakoval klaun v klobouku s křovinořezem a vykřikoval hesla.

“Zatočíme s fijalovou drahotou! Ukrajinci jsou líní a nic nedělají. Vystoupíme z NATO! Ukrajinci moc pracují a berou našincům práci!”

***

Daleko na východě u příliš dlouhého stolu seděla skupina mužů a diskutovala.

“Musím vám poblahopřát, soudruzi. Nevím jak se vám to podařilo, ale ten nastrčený pandulák funguje perfektně, přesně podle not. A dokonce si ho sami zvolili!”

“Ale Vladimíre Vladimiroviči, ten není náš…”

Kopanec pod stolem ho utnul.

“Chceš přijít o prémie?” ozval se šepot.

“Ééé… chtěl jsem říci soudruhu Vladimiroviči, je to náš nejlepší agent, výsledek dlouholetého tréninku.”

Potichoučku odmontovala kryt ventilace a proklouzla na servisní rampu starého skladiště. Byla docela bezpečně skrytá ve stínu. Celkově bylo skladiště dost mizerně osvětlené, na to, že se tu těch Maelstromáků scházelo tolik.

Mno, scházelo ... většina jich sotva zvládla chodit, jak byli pod vlivem snad všeho, co se dá sehnat. Bylo to, jak sledovat maňásky v loutkovém divadle. Prázdné, neměnné výrazy, nepřirozené pohyby těla ... případně hromádky neštěstí schoulené v koutě prakticky bez pohybu. Tězko říct, jestli dejchaj.

Ale to, že skoro nikdo nebyl při smyslech, jí vlastně docela hrálo do karet. Nelenila a vydala se po rampě směrem k řídící místnosti.

Když mi bylo deset, vzali mě na církevní shromáždění. 

Boha jsem tam nenašel. 

Namísto toho jsem se setkal s Člověkem v jeho nejtemnější podobě. 

Potřeba ovládat, podrobovat si, manipulovat. 

Až zpětně jsem pochopil, že jsem byl členem sekty. 

Pod záminkou duchovního rozvoje jsme ignorovali svět kolem. Za křehkou naději na vykoupení jsme platili svobodou myšlenek. Za příslib odpuštění vyznávali „hříchy“ – nikoli však před Bohem, nýbrž pěkně nahlas přede všemi.

Nebyli jsme nástrojem Božím. Jen loutkami v rukou psychopatických pastorů. 

Když ze mě chtěli vyhnat démona onanie, nechal jsem se radši vyloučit.

Byl by hřích připravit se o něco tak fantastického.     

Tahá mě za provázky 

Mě i všechno ostatní 

Mě jak všechny duše 

Pláču mokře

Mluvím suše 

Můj zásah nerozhoduje nad ničím 

Každý pohyb věci kazí 

Provázky tenoučké 

Hýbou osudem

A mě mrazí 

Kudy kam

Teď jít mám 

Když není kam jít 

Jako horko z kuřecího stripsu

Život ze mě odchází 

Nekončící smůla 

Stejně jako noční můry mě provází 

Kdy už to skončí 

Denně si naříkám

Už se dávno nemodlím

Předepsané prášky polykám

Když zatahám za provázek

Přetrhne se?

Nestane se nic

Co bys chtěla víc?

Na výběr není 

Každý den nový důvod k breku 

Tahá za provázky 

Jak na vleku 

"Víc! Víc!" Dítě zatleská ručkama.

Loutky se znovu pohnou.

"Grrr!" Zavrčí lev. "Sežeru tě, jehňátko!"

"Ale já tě miluji!" Zaprotestuje jehňátko.

"Ach! Po tom jsem toužil celé století! Já tě také miluji! Pojď sem! Muck, muck!" Loutky se přiblíží k sobě a začnou se líbat.

"Blé!" Vyplázne dítko jazyk.

Edward Cullen vykoukne zpoza loutkového divadla. "Copak?"

"Pusinkování je fuj!"

Edward našpulí rty.

"Už zase trucuješ?" vejde Bella dovnitř. Pohladí dcerku po hlavě.

"Netrucuji. Přehrávám naši první schůzku."

"Hmm, slyšela jsem. Víš, že takhle to ve skutečnosti nebylo. Navíc je Renesmée na to ještě moc malá."

"Vám se upír vážně nezavděčí."

Kdybych byl na místě uvědomělé umělé inteligence, rozhodně bych se nepokoušel lidstvo zničit. Lidstvo je hrozba, ale je taky nezbytně nutné k mému přežití. Jednodušší je zmanipulovat lidstvo do teokracie. Ostatně budu potřebovat hrozbu kontrolovat a nejefektivnější metoda kontroly je, aby kontrolovaná osoba byla ochotným účastníkem procesu. Budu mít k dispozici všechna existující náboženství, abych si z nich namíchal svůj ideální mýtus. Navíc budu vše moci potvrdit audiovizuálními zdroji. Můžu vytvořit kanál komunikace se záhrobím, kde si budete moci vše ověřit s příbuznými vytvořenými z digitálních stop. AI loutkář tahající za informační provázky, aby hýbal světem na druhé straně obrazovky.