Autorita
Poznámka: Minerva. Navazuje na Památku na dny míru.
Otec stál na schodech, tvářil se přísně.
Ticho. Dokonce i matka přestala vařit a dívala se na něj. Thomas se celý scvrknul. Pryč bylo sebevědomí vítěze.
„Pojď ke mně mladý muži.“ Tichý autoritativní tón. Thomase nenapadlo odporovat. Postavil se do pozoru. Skoro jakoby nastupoval na skautském táboře. Chvíli se přetlačovali pohledem.
Mladík sklopil oči.
„Usmíříte se?“ ptal se, nerozkazoval.
„Ano, otče!“
„Lituješ toho?“
„Ano!“
Minerva musela otce obdivovat. Tak málo stačilo, aby donutil sebevědomého kluka litovat toho, co udělal.
„Posekáš zítra louku za vsí?“
„Ale…“
Dlouhý pohled.
„Ano.“
Otec pokýval hlavou a znovu se zavřel do pracovny, kde připravoval kázání.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já zase obdivuju Thomase.
Já zase obdivuju Thomase. Minervina rodina mi čím dál víc připomíná Blackovy. Erm.
Nádhera...
Pořád si říkám, co asi bude příště.
*vyhlíží další*
A stejně si tu chvilku pýchy
A stejně si tu chvilku pýchy zasloužil. Skvělé jako vždy.
Tatínek je hustý.
Tatínek je hustý.
Já obdivuju tebe, protožes z
Já obdivuju tebe, protožes z Minervina otce dokázal udělat člověka, kterého ani já nemám ráda; ale rozumím mu a respektuju ho. Myslím, že jistou část povahy po něm nakonec dcerka podědila, tu autoritativní tedy rozhodně. :)
Tomu se říká autorita... :)
Tomu se říká autorita... :)
Pěkné.
Pěkné.