Smrťák

Byl zvyklý pracovat v kteroukoliv denní dobu. Takže i tři hodiny ráno považoval za normální pracovní hodinu. Měl ještě spoustu času, takže nespěchal.
Šel se přichystat do koupelny. Tam chvíli sledoval svůj obraz v zrcadle. Konkrétně se zaměřil na zuby. Krásně rovné, čisté, perlově bílé, bez kazu. Ideální chrup, jako z reklamy.
Prostě dokonalé, jedinou vadou na kráse byl zbytek jeho těla, kostra.
Čas vyrazit. Oblékl černou kápi a ze stojanu sebral kosu. Zkontroloval čepel. Ostrá jako žiletka, bez jediného zubu.
„To by mě teda zajímalo, kde přišli k tomu, říkat mi Zubatá?“ pomyslel si. „A navíc, když jsem chlap!“