DMD č. 5. pro 5. 4. 2013. Téma: Zubatá

Návštěva u zubaře

Fandom: 
Drabble: 

„Tak kdo je další na řadě?“ zeptal se zubař a podíval se na svoji asistentku. Asistentka zmáčkla tlačítko na klávesnici a monitor ji ukázal obraz z kamery, která byla v čekárně. Ztuhla, když to spatřila.
„Děje se něco?“ zeptal se.
„Je tam... něco. V černém plášti s kápí.“
„Dneska se oblíkají lidi všelijak,“ zamumlal. „Tak toho někoho pošlete dál.“
„Nemyslím si, že to je dobrý nápad,“ zavrtěla hlavou.
„Proč ne?“
„Protože vypadá jako Zubatá.“
„Prosím vás, všichni naši pacienti jsou zubatí. Jinak by sem nechodili.“
Zubař vstal a otevřel dveře. Vzápětí padnul mrtvý k zemi. Přišla si pro něj Zubatá.

Obrázek uživatele ioannina

Otvírání svatebních darů

Fandom: 
Drabble: 

Leila nedočkavě strhla další ozdobnou stuhu. „Jů, Sigurde, podívej! Koťátko! A jaké! Chceš udělat hami ham, maličké, chceš?“
Na hraně krabice se objevila měkkoučká tlapka. Vysunuly se něžné růžové drápky. Zajely do tvrdého dřeva jako do změklého másla. Sigurd jen povytáhl obočí.
Jeho žena to neviděla: utíkala do kuchyně pro misku a mléko.
Novomanžel se opatrně naklonil nad bedýnku. „Dvě... koťátka. Přisekej jim trochu masa. Můžeš přidat i krev.“
„Ano, ano!“ zatrylkovala Leila. „Tak, miláčci, už se to nese, museli jste mít hladíček, viď-“
Zmlkla.
Přes okraj bedýnky zvědavě vykukovaly dvě maličké mantichorky a cenily po třech řadách mléčných zoubků.

Obrázek uživatele Owes

All we know is...He hates his helmet.

Fandom: 
Drabble: 

Nesnášel meetingy. Kelímek kafe, ze kterého se nemohl napít. Tabule, na kterou neviděl. Kecy, kterým pořádně nerozuměl. Za všechno mohla ta helma.
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
Bla
Bla bla
Bla bla bla
O hodinu později Richard zamyšleně promluvil k Jeremymu.
"Nebyl ten Stig dneska nějakej divnej?"
"Někdo říká, že tahle témata zdají se mu příliš zubatá."

Závěrečná poznámka: 

Děkuji Lytě a Iantovi za dnešní společnost na Paloučku ;-)

Obrázek uživatele Ness

Vztah s rizikem

Úvodní poznámka: 

A/N: Neměla jsem bohužel čas a možnost přečíst si ostatní drabble, tak doufám, že to tu ještě nebylo...

Fandom: 
Drabble: 

Pohledem polaskal její ladné, elegantní křivky. Teď tiše vyčkávajíc nehybně ležela, ale on věděl, že to je jen zdání a během okamžiku se dokáže změnit ve vražedně řvoucí nestvůru. V jeho očích byla ovšem dokonalá.
Sice už jednou okusila i jeho krev, ale ani potom se jí nezačal bát. Pokud na to přišla řeč (což nebylo často; přece jen na takové delikátní téma i přes zvědavost nikdo vyzvídat moc nechce), bránil ji a s uzarděním přiznával, že to byla jen jeho chyba. Ona za to nemohla, to on byl neopatrný!
Prostě, bezpečnostní opatření se při práci s pilou dodržovat musí.

Zubatá veveřice

Úvodní poznámka: 

Spoiler v případě, že by někdo nečetl poslední díl.

Fandom: 
Drabble: 

"Zubatka, zubatka!" posmívali se jí spolužáci. Bylo jí osm a slzy schovala. Slíbila si, že jim ukáže.
S objevením čar a kouzel na to skoro zapomněla. Věnovala se důležitějším věcem. A téměř nikdo jí to nepřipomínal. Téměř.
"Hele, zubatá mudlovská šmejdka," říkali jí pak. Někteří. Jim už neměla potřebu cokoliv v duchu slibovat.
Později byla ráda, že se zubatého prokletí zbavila. Napořád!
***
"Proč pláčeš, Rosie?" zeptala se jí jednoho dne po návratu ze školy. Pořád přemýšlela, jestli byl dobrý nápad ji tam posílat.
"Prý jsem zubatá veveřice," hodila s aktovkou a s pláčem odběhla do pokoje.
Hermiona rozhodně vytáhla hůlku.

Sama doma

Fandom: 
Drabble: 

V tomhle malém bytě byl problém mít soukromí a jak to tak vypadá, tak další dvě hodiny bude mít celý barák jen pro sebe. Nikdo ji nebude říkat co má a co nemá dělat.

Přemýšlela, jak nejlépe využít získaný čas.

Vytáhla ze skříně oblečení a začala si zkoušet různé kombinace před zrcadlem.
Blíží se vysvědčení, tak je potřeba najít nějaký bezkonkurenční ohoz.

Začala si prohlížet také obličej a zašklebila se.
Ach ty vlasy, už zase nevidí přes ofinu. A prachy potřebuje na něco jiného.

No co, zvládne to sama.
Nůžkami pomalu odstřihávala vlasy.

Podívala se na výsledek – ofina byla zubatá.

Obrázek uživatele Blanca

Lovecká

Drabble: 

Kradli se lesem, cestou necestou. Na pěšinách číhali lapkové, v křoví divá zvěř. Vzhledem k tomu, že oba měli hlad, dávali přednost tomu, co bylo jedlé. Když se jim do cesty postavila bachyně, výhružně klektající kly, přišly ke slovu oštěpy. K večeři měli pečínku.
Lucien se věnoval vydělávání kůže, aby ji mohli použít jako podložku na spaní. Laureen mezitím něco kutila s kostmi - nebo se to tak zdálo. Když se před ním začala prsit a ptát se, jak se mu líbí, znejistěl. Teprve na druhý pohled si všiml, co vlastně myslí.
"Jsi taková... ozubená," odpověděl, fixuje pohledem její nový náhrdelník.

Obrázek uživatele may fowl

Dozvuky

Úvodní poznámka: 

Obsahuje spoiler o velikosti kravského stehna.

Fandom: 
Drabble: 

Sotva si královna zvykla na smuteční šat, musela si nechat šít nový. Gaius jí kladl na srdce, ať se šetří, a důrazně přitom zvedal bílé obočí, ale tolik záležitostí nesneslo odkladu! Oslabené království si šeptalo o čaroději, který odnesl královo tělo. Nebýt sira Leona a jeho snad až příliš zapálené oddanosti, královna by se od rána do večera nezastavila.

Merlin byl první muž, který spatřil novorozenou princeznu.
"Tak moc se podobá Artušovi, až to bolí," řekla Guinevere.
Čaroděj se smutně usmál.
"Máš pravdu. Jen není tak… zubatá."
Bylo to poprvé od Artušovy smrti, co se na jeho účet odvážili žertovat.

Posledné stretnutie

Fandom: 
Drabble: 

Jakub už bol starý, veľmi starý. Vedel, že to môže očakávať každým dňom. Aj tak ho však zaskočilo, keď jedného rána uvidel Zubatú. Stála oproti nemu, dívali sa na seba, obaja trochu rozpačití, a ani jeden akosi nevedel, ako začať.
Jakub prelomil mlčanie prvý.
„Zubatá... dlho sme sa nevideli.“ Zaváhal. „Ešte sa na mňa hneváš?“
„Ech... čo sme si, to sme si,“ mávla Zubatá kosou. „Teraz si môj.“ Mala dôvod tváriť sa víťazoslávne, predsa však mala trochu obavy. Jakub len mlčky prikývol. Necítil sa porazený; prijal svoj údel.
Zubatá ešte trochu zaváhala. „Nezlomíš mi kosu?“
Jakub sa usmial. „Tentokrát nie."

Obrázek uživatele Iantouch

Makaplší chůva

Fandom: 
Drabble: 

Kapitán Harkness měl rád zvířátka. (Chápejte jako mysteriózní tvory, vesmírné velryby, dinosaury a ostatní havěť.) A rád si tato zvířátka tahal na základnu. Nicméně starat se o ně musel Ianto.
Nejinak tomu bylo se samičkou makaplcha, kterou si nebohý Ianto odvezl domů.
Makaplch gluboonský je roztomilá, neškodná chlupatá kulička medové barvy.
„Zabiju tě!“ křičel Ianto už od výtahu a o okamžik později na Jackově stole přistála hromádka faktur.
„Co to je?“
„Účet za nový gauč, koberec, čtyři kravaty, oblek a starožitnou lampu.“
Jack nechápavě povytáhl obočí.
„Tos‘ mi nemohl říct, že ta potvora byla březí a mláďata se rodí zubatá?!“

Zubatci

Úvodní poznámka: 

Inspirovalo mě toto video: http://www.youtube.com/watch?v=pq6LFrVU-Nc&NR=1&feature=endscreen =oD Po delším dumání mi vyskočilo v mysli a už neodešlo...

Fandom: 
Drabble: 

Zubatý je papír, když jej dítě stříhá. Zubatá je tráva, když se na ni díváš. Zubatou máš sestru, když jí rostou zuby. Zubatý je pes, když na tě cení zuby. Zubatá je "ta s kosou," nebo je snad ona lebkoun? Zubaté jsou taky vlasy, když holka sama ostříhá se. Zubaté jsou tvoje brejle, spadly jim už na prodejně. Zubatý je les smrkový, strom se diví, že je rovný. Zubatá jsou fakta lidská, tu jim chybí, tu přebývá. Zubaté jsou kresby dětské, ale dělaj radost leckde. Zubatá je spousta věcí, avšak já je často nechci. "Zubatou, zubatou...tu já mám nejradši..."

Obrázek uživatele Ebženka

Trochu divná moucha

Úvodní poznámka: 
Já se na tohle téma tolik těšila, chtěla jsem napsat něco děsně úžasného, a zas nic. :-)
Fandom: 
Drabble: 

Monty Jack byl už zase v sýrovém rauši. Zbytek Roty opravuje vznášedlo, utíká před vražedným oživlým toustovačem nebo jinou potvorou, snaží se zachránit svět za minutu dvanáct, ale když Monty ucítí sýr, všechno jde stranou. Už osmkrát kvůli tomu skončil v laboratorních kotcích šílených vědců, a kolikrát jinde, ani radši nepočítáme.

Ještě že má Zipa. Zip je jenom moucha, ale když si toho situace žádá, umí vycenit zoubky. Teda kdo ví, kde k nim přišel, ale kdo by u kamaráda zkoumal genetický původ? A navíc, v téhle specifické situaci se zubatá moucha hodí. Když je třeba Montyho rafnout do ocásku.

Azíza

Úvodní poznámka: 

Tenhle rok mě to nějak nejde. No nic. Challenge to je pořádná.

Drabble: 

Od mala slýchávala, jak hezký má úsměv. Byla na něj pyšná. Na řadu bílých lesklých zubů, které jemně ukazovala světu. Bez něj byla drobná, nevýrazná dívka. Její nejhorší obavou bylo, že o něj přijde.
Bohyně její oázy chtěla zuby. Každý vypadlý mléčný zub musel být obětován. Každé poražené krávě všechny vytrhali. Občas ani to nestačilo. A tak přišli ke slovu kleště.
Azíza udělala chybu, že se na bohyni usmála a ta si jí všimla. Proto se rozhodla, že nastal čas odchodu. Ještě ten den si sbalila věci, nabrala zásoby a vydala hledat štěstí.
Od nikoho si nenechá vzít svůj úsměv.

Obrázek uživatele kopapaka

Umění

Úvodní poznámka: 

Dvě postavy nesou svá jména - třeba poznáte i příjmení.
Třetí zůstane pro nás bezejmená...

Fandom: 
Drabble: 

Kapka ledové vody opustila ledové náručí kamenného stropu.
Její let doprovázelo ticho, dopad na nahé tělo zasyknutí.
Nebylo jí příliš zima, ale raději by trpěla chladem, než se hřát sálavým horkem koše s rozžhaveným uhlím.

Vyděšeným pohledem sledovala každý pohyb brousku, linie ostří nože už dávno nebyla zubatá. Snad by ocenila umění mistra, nemít ruce přivázané na kruzích v kameni.

Spadla další kapka. Zaznělo další zasyknutí.

Pro skřípání kamene na lesklé oceli už před hodinou vykřičela vše co věděla.
A slzy došly.

***

Nabroušené nože zarachotily na desce kuchyňského stolu.

Alžběta řekla, "Díky Jene, teď mi půjde maso pěkně od kosti..."

Obrázek uživatele Sindual

ONA

Drabble: 

"Takže vy říkáte, že najednou nemáte vůbec chuť k životu?" otázal se zamyšleně pan Vančura, nejlepší psycholog v Praze.
PŘESNĚ TAK, potvrdil Smrť a spokojeně pokývl kosou.
"Aha-hm," protáhl zamyšleně pan Vančura a cosi si načmáral do bločku, "a necítíte se někdy sám?"
SÁM? ANO, MYSLÍM, ŽE TO JE VÝSTIŽNÝ VÝRAZ PRO MŮJ ŽIVOTNÍ ÚDĚL.
"Pak je to jasné, pane Smrť, chybí vám žena!" Pan Vančura si spokojeně protřel ruce zatímco Smrť na něj nejistě mžoural modře zařícíma očima.
ŽENA?
"Přesně tak. Musíte si nějakou najít a všechno bude v pořádku. Takže, jaká by měla být vaše ideální partnerka?"
ZUBATÁ?

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Zubatá báseň

Fandom: 
Drabble: 

Zubatá kostřička, zubí se na mě,
Sezob bych svačinu koupenou v krámě

Pro zuby došel bych na okraj světa
O zubech nedá mi, jsem i poeta

Na zuby koukám se, pobaven sám sebou
Bez zubů koktám, když budu s Tebou

Se zuby štěstí mám, na zubech kaz
Čekám až vrátí se k nám jaro zas

Přes zuby odborník je doktor zubař
Veskrze bezzubých zástupů smolař

O zubu poemu právě teď skládám
K zubům pak skelnici s pitím si dávám

Zdá-li se můj zub být tím jediným bolavým
Beztrestně s dalšími údy už se pak nebavím.

Zuby z huby vypadly mi.

Obrázek uživatele Aplír

Sebeobrana II

Úvodní poznámka: 

Toto drabble je nesoutěžní. Původní drabble jsem překopala, protože dle jednoho čtenáře bylo málo srozumitelné. Tady je tedy druhá verze. Doufám, že lepší.

Fandom: 
Drabble: 

„Jak ji nesnáším! Neustále mne sekýruje. Vytýká sebemenší chybičku. Před jejím křikem si celá ulice zacpává uši. Je arogantní a nesmlouvavá. V duchu jí přezdívám Zubatá. Nedávno totiž přišla s „klapačkami“. Nepřirozeně obrovské zuby. (Nejsem si jistá, zda mělo jít o reklamu nebo pomstu doktora.) Právě je na mne cení v hysterickém záchvatu.

„Zase mačkáš zubní pastu zprostředka! Jsi nemožná. Já se z tebe zblázním. Dělej, nestihneme to!“ ječela, až jí vypadla zubní náhrada na zem.

Desetileté soužití s tchýní vykonalo své. Rychle jsem přidupla protézu a zavrtěla patou, jakobych hloubila důlek na kuličky.

„Konečně bude ticho!“ konstatuji s úlevou.

Obrázek uživatele Tirik

Přirozený talent

Drabble: 

"Na tomhle že mám spát?" ohrnula nová posila souboru nosánek, až vykoukly její takřka zaječí zoubky. "Vždyť tu není slamník, jen žíně! Na palandu nechci, ještě bych spadla a zlomila si ruku! Že mám jít dolů? Dole je málo místa! Udeřím se do hlavy a budu mít bouli, a jak bych mohla s boulí na jeviště?" Přešla ke stolku se šminky, opovržlivě se jím probrala. "Tady není dočista nic, čím bych si takový modrák mohla zamaskovat! Tahle běloba je jedovatá! Ten pudr, fuj!"
"Nedělejte si starosti, slečno," konejšil ji satirik. "Nepotřebujete líčení. Strhnete davy svou přirozenou vizáží. Je jedinečně... hubatá."

Sen nebo vize věcí budoucích?

Úvodní poznámka: 

Znáte to... Něco se vám zdá a po nějaké době se to splní. Zase se vám něco zdá a pak se to splní. A pak se vám něco zdá a... a vy se modlíte, aby se to nikdy nestalo. A žijete v neustálém strachu, co z toho, co se vám kdy zdálo, byl sen a co vzkaz od vyšší moc.

Drabble: 

Zubatá. Každý z nás ji zná. Mnozí se s ní již setkali. Některým poslala zprávu, kdy si pro ně či jejich blízké přijde.
Znám to, taky se mi to stalo. Pokojně spím a najednou se mi zdá, že maminka s tetami vyklízejí babičky pokoj, protože umřela.
Večer se babičce udělalo špatně - je v nemocnici.
Ráno nám řekli, že má rakovinu a zbývá jí pár měsíců.
Nepřežila rok.

* * *

Zdálo se mi, že sestra stojí těhotná u nás doma u topení a najednou mrtvá padá k zemi.

První těhotenství - trnu hrůzou!

Druhé těhotenství - trnu hrůzou!

Dvě neteře - a já mám stále strach!

Obrázek uživatele Lunkvil

V pokoji

Úvodní poznámka: 

Navazuje těsně na tenhle příběh, fandomu se naopak dost vzdaluje a uvádím ho prakticky jen kvůli té návaznosti.

Fandom: 
Drabble: 

Říkali o něm, že je nový, mladý, že se nezakecá. Většinou to tak bylo.
Teď stál nad nemocničním lůžkem. I přes hadičky, které ze spící ženy trčely, a přerývaný dech vypadala klidně.
Odložil kosu do kouta a lehce ji šťouchl rukou do boku. Otevřela oči.
„Přišel jsem si pro tebe,“ zašeptal.
„Čekala jsem tě. Můžeme jít.“
Překvapila ho. Většina takhle starých (nebo spíš mladých) lidí, pro které si chodil, se snažila smlouvat. Aspoň hodinu, aspoň minutu, nech mě rozloučit s rodinou… Ona ne.
„Chceš snad odejít? Mohla jsi žít věčně.“
„Zrovna ty mi chceš tvrdit, že by to byl život?“

Závěrečná poznámka: 

Věnováno památce M.

Obrázek uživatele Gwendolína

Bezpečnostní opatření

Úvodní poznámka: 

Dalo by se říct, že navazuje na Skyfall. Taky by se dalo říct, že je to mírně OOC a mírný preslash. :)

Fandom: 
Drabble: 

„Tenhle je taky pro vás. Ale doufám, že nedopadne jako ten poslední.“ Bondovi se zdálo, že se Q zatvářil poněkud vyčítavě. A to se na úpravách zmiňovaného vozu nijak nepodílel. Zřejmě nějaká Q solidarita...
Tyto myšlenky okamžitě vypustil, jakmile ho spatřil. Nádherný, nablýskaný... Aston Martin DB5!
„Samozřejmě na něm najdete pár bezpečnostních úprav. Má pro vás nostalgickou hodnotu, tak jsem zařídil, že vám ho nikdo neukradne,“ pronesl Q s mírným ruměncem a spěšně odešel.

Jeho slova se potvrdila o měsíc později, když Bond spokojeně pozoroval ozubená kolečka, která vylétla z mřížky chladiče a zaryla se zlodějům aut přímo do čela.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pankrácovo setkání se Zubatou

Úvodní poznámka: 

Kdo se sázel, že hrdina mého dalšího drabblete bude mít jméno Pankrác, může inkasovat výhru. Tentokrát jsem se ovšem snažil pojmout příběh optimističtěji.

Drabble: 

Pankrác Zlámaljelito byl svobodný mládenec, dá se i říci starý mládenec. Bylo zde již hodně pokusů o vztah, zatím bez valného výsledku. Už ani nepočítal inzeráty, které podal či na ně odpověděl, stejně jako agentury, jejichž služeb využil.
Teď byla zrovna chvíle, kdy jej samota tížila více než kdy jindy. Bacil jej nějaký bacil a tak ležel v horečkách v posteli. Náhle zazvonil telefon. Pankrác se k němu ztěžka došoural.
"Dobrý den, tady Zubatá, my se ještě neznáme..."
"Ne, proboha, ještě ne, ještě jsem si nic neužil..."
"...Jenovéfa Zubatá, byl jste mi agenturou vytipován k seznámení jako potenciální životní partner."

Obrázek uživatele strigga

Taneční nad hřištěm

Fandom: 
Drabble: 

"Camrál má Nebelvír, Angelina Johnsonová z Nebelvíru se řítí přímo k brankovým obručím..."
Au! Au!
"Cestu jí přehradil jeden ze zmijozelských odrážečů, neohlížej se na něj, Angelino, sraž ho z koštěte! Ah, promiňte, paní profesorko..."
Auuuuu!
"A je to góóól! Třicet nula pro Nebelvír!"
Proboha...
"Ale podívejme se, vypadá to, že zmijozelský chytač má potíže!"
Že jste si konečně všimli!
"Draco Malfoy poskakuje na koštěti sem a tam, jako by nám chtěl předvést nějakou vlastní variaci tance hula hula! Nebo snad..."
Sklapni, ty pitomče! Který idiot mi přimontoval ke koštěti zubatou násadu?!

Dvojčata Weasleyova na sebe ve vzduchu nevinně pohlédla.

Závěrečná poznámka: 

Zvláštní, jak se ve mně probouzí mé staré dobré fredovské já... dá si někdo piškot s vaječným krémem?
P.S.: Promiňte mi, já vždycky fandila nebelvírským. :D

Obrázek uživatele Urrsari

Už nikdy viac

Úvodní poznámka: 

Všetci ten strach poznáme. Vŕtačky, ááá! xD Zase budete musieť trošku hádať :)

Fandom: 
Drabble: 

Nezvyčajná situácia. Stále sa neisto vracala v spomienkach k okamihu, ktorý ju viedol k tomuto zúfalému rozhodnutiu. Stála pred zrkadlom a obzerala si bledú tvár v zrkadle. Nepribrala, nevidela ani žiadne vrásky. Niečo ju na tom pohľade aj tak trápilo - zuby. Priveľké. Všetkým na očiach. A tak sa ocitla tu, v miestnosti plnej rovnako vystrašených ľudí... Strach. Aká neznáma emócia. Z myšlienok ju vytrhlo volanie slečny za pultom, podišla k nej. Z jej širokého, no nepreniknuteľného úsmevu si nič nerobila a poslala ju dnu. Predtým, než vošla, riskla ešte jeden pohľad do zrkadla. A už ju nikto nebude volať Zubatá!

Obrázek uživatele Wee-wees

Nenasytná

Fandom: 
Drabble: 

Na první pohled vypadala docela nevinně. Teprve když jste byli blízko, mohli jste si všimnout, že má oči trochu příliš černé, vlasy trochu příliš rudé a zuby trochu příliš bílé a ostré.
Byl s ní už spoustu let. Když začali, vypadali snad jako mladí milenci. Dnes by mohla být jeho vnučka.
Dříve miloval to, co po něm chtěla. Nasládlá vůně strachu, tichý výkřik, krev. Ale bylo čím dál těžší držet s ní krok. Slábnul, ale její hlad neutichal. Věděl, že jednoho dne se obrátí proti němu, a pak ho pohltí.
„Půjdeme?“ usmála se.
Sevřel v kapse klubko struny a přikývl.

Obrázek uživatele eliade

Jednou večer u Nilu

Úvodní poznámka: 

Trochu černý humor a trochu BJB.

Fandom: 
Drabble: 

„Tak si představ, byla jsem u toho nového zubaře, pana Kulíka,“ povídá paní Krokodýlová svému manželovi.
„A jaký je?“
„Ve svém oboru se vyzná, o tom není pochyb… Vždyť studoval zubařinu v Káhiře. Ale to jednání s pacienty!“ kroutí hlavou paní Krokodýlová.
„Co ti provedl?“
„Chtěl po mně příplatek. Že prý jsem moc zubatá!“
„No teda! Drahá, z toho si nic nedělej… Už k němu příště nechoď. Najdeme ti někoho lepšího.“
„Ba ne, půjdu. Ale jestli s tím zase začne, já mu teprve ukážu, co je to zubatá! Jen mě teď napadá... Mám si s sebou vzít tatarku, nebo hořčici?“

Obrázek uživatele estriel

Planérka

Drabble: 

Dubové dřevo, vkusně ozdobené stříbrem. Už jsem si vybrala. Už jsem si vlastně všechno zařídila - květinářství, které zajistí výzdobu, catering, který se postará o pohoštění po obřadu, hudbu, která se bude hrát, oblečení, které bych chtěla mít na sobě a dokonce i barvu rtěnky, i když si nejsem jistá, zda se rtěnka při takových příležitostech vůbec používá.

Nechci nikomu přidělávat starosti, proto jsem se o vše včas postarala, jako jsem to dělala celý život. Plánování, zařizování… to mám v malíčku. A k čemu to vůbec bylo? Jedině k tomu, abych si skvěle naplánovala vlastní pohřeb. Teď už stačí jen umřít.

Obrázek uživatele Dangerous

Na zemi a na nebi

Drabble: 

Když se díváš, tvůj pohled mnou prochází. Už mě nevidíš.
Když mluvíš, tvá slova mě najdou náhodou. Už mě neslyšíš.
Když se dotýkáš, tvé prsty pohladí vzduch. Už mě necítíš.

Když se dívám, můj pohled na tobě dlí. Už vidím tvé vrásky.
Když mluvím, má slova jsou pro tvé uši. Už slyším tvou starost.
Když se dotýkám, mé prsty tě uklidňují. Už cítím tvou husí kůži.

Když tě něco bolí, těší, když miluješ, když pláčeš, když jsi vzhůru, když spíš, tvé rty se nakonec usmějí. Už víš, že žiješ.
Když zemřeš, poprvé zavřu oči. Už vím, že jsem tě ztratil.

Závěrečná poznámka: 

Do filmu se samozřejmě nejde nezamilovat, ale inspirovala jsem se pohledem Cassiela na jevišti Švandova divadla...

Obrázek uživatele estriel

Angel Needs a Ride

Drabble: 

She stands by the road even though it has been hours and several cars had passed without stopping. Maybe she's not pretty enough, because supposedly it's real easy for girls to hitchhike.

She's about to give up and walk back the few miles to the town she had left behind earlier, when a black car appears. She waves and - miraculously - the car pulls over. The passenger door opens.

"Need a ride?" a voice says.

*

"Who is she?" the FBI agent asks and squats down to take a look at the body.

Officer Clarke shrugs. "Don't know yet. Probably some hitchhiker."

Obrázek uživatele Sothis Blue

Až přijde čas

Drabble: 

Jsme sehraná jednotka, dokonale vycvičená. Jsme stroj. Dvanáct převodů, dvanáct párů zubatých koleček. První z nás tančí na dvou stech otáček za minutu, tak jak je motor pohání vpřed. Druhé se otočí jen čtyřikrát za minutu. Třetí třikrát za sekundu. Každý převod zpomaluje rotaci padesátkrát. Já, jako poslední v řadě, mám na jedinou otáčku celých třináct miliard let.
Ale víte, při padesátinásobném zpomalení se zároveň padesátkrát zvětší kroutivý moment. Takže moment síly, který se pozvolna hromadí ve mně, dokáže...
Až přijde čas, dokáže rozbít betonový blok, v kterém vězím. Tehdy se osvobodím, a mí kamarádi se mnou.
Jsme stroj. Zvítězíme.

Stránky

-A A +A