Strýček lišák

Tetičko, vyprávěj, jaké to bylo, když jsi byla mladá,“ škemralo lišče.
„Krásnééé,“ blaženě přivřela oči liška.
„Ucházel se o mne tvůj strýček. To byl elegán! Gentleman. A jak uměl vyprávět! Vydal bestseller. Vtipný. Myslivce vždycky přelstil. Lišáák! Statečný. Ani nezaskučel, když dostal padesát ran holí kvůli Budulínkovi. Jakmile šlo do tuhého, byl jako Rasputin. Kulky se mu vyhýbaly. Je nesmrtelný,“ zdvihla liška ukazovák.
Hřbitovní branka zavrzala. Pěšinka dovedla lišky až ke hrobu.
„Vždyť strýček zemřel?!“ nechápalo lišče.
„Ano, ale je nesmrtelný."
„Napiš dobrý román, nebo žij tak, aby lišky po tvé smrti na tebe rády vzpomínaly. Pak budeš také nesmrtelná."