NESOUTĚŽNÍ
Pořád se mí vrací osud zaniklých obcí ve vojenských újezdech nebo v Sudetech. Tahle kaple zvlášť, a tak jsem poslala Daniela na výlet. Doufám, že je z tématu jasné, v čem je ta historie.
"Jarku," řekl Daniel. "Nech to být. Ono je to fakt složité. Podstatné je, že se tunely můžeme relativně bezpečně pohybovat. Ostatně bych se rád podíval na jedno místo do minulosti. Půjdete se mnou?"
Šli všichni, ačkoli Jaroslav se stále mračil.
Z tunelů se vynořili na okraji lesa. Nedaleko nich stála kaple. Měla bíle omítnuté stěny a mansardovou střechu, ze které se vypínala vížka. Předsíň překlenovalo půvabné loubí. Okna se leskla v odpoledním slunci.
Daniel ztěžka vzdychl. "Kaple Zvěstování Panně Marii v Zaběhlé. Vojenský újezd Brdy. Duben 1953. Poslední mše tu byla sloužena před třemi týdny. Zbourají ji za několik týdnů."
tak hlavně,k že se trefili do
Arenga
tak hlavně,k že se trefili do správné chvíle a ne až za ty tři týdny. Je to moc smutné, kolik toho bylo, úplně zbytečně, zničeno.
Díky.
Profesor
Pro ně není těžké se trefit.
Taky si říkám. Příběhy krajiny a jejích lidí jsou občas těžké.
Mně je z toho ouvej. Taky na
Aplír
Mně je z toho ouvej. Taky na mne silně doléhají osudy lidí, domů a míst.
Díky.
Profesor
Já bych tu kapli tolik chtěla vidět... Kdyby nic jiného z té vsi, tak aspoň ji. Jenže už neexistuje.
Je to smutné
Aries
Je to smutné
Díky.
Profesor
Opravdu je. Původní námět byl veselejší, ale nějak to vyplynulo.