V nebi nastalo další krásné ráno. Anděl Theofil, vymydlený, pečlivě učesaný a v čisté noční košili, pardon, v čisté denní říze, šel do kuchyně, aby si jako každý den naplnil uzlík.
"Zdrávas, Maria!"
"I ty buď zdráv, Theofile. Jdeš si pro chléb?"
"Ano."
"Petroneli, buď tak hodný, pomoz Theofilovi."
Panna Marie měla ruce po lokty v koblihovém těstě.
Andělé otevřeli velkou truhlu. Kromě celých pecnů obsahovala i skrojky, krajíčky i docela malé patičky. Některé tvrdé jak kamení.
"A kam dneska letíš nejdřív?" ptal se Petronel, když pomáhal plnit plátěný uzlík.
Theofil vybral jeden nijaký skrojek.
"Dnes nejdřív k otci Školastikovi."
Je tam ještě druhý fandom, ale ten tu není ještě zavedený. A už tak jich máme až nad hlavu. Tak sem tam ty Hrátky s čertem nepsal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit