Nesoutěžní
Stojím uprostřed rušné ulice. Kolem projede drožka, za ní se proplétají dělníci s těžkými pytli přes rameno. Zápach, špína a hluk dotírají na mé smysly. Tak tohle tedy je Londýn! Ten slavný Londýn, střed světa, vrchol civilizace! K smíchu. Potlačím nutkání si odplivnout.
Mihnutí sukně, děvče sotva dospělé na mě zamrká. Další hned vysekne pukrle, jen aby předvedlo ubohý hrudník. K čertu s pouličními děvkami! Jejich sny dnes budou plné krve a zpěvu vlků - ať se jim k ránu srdce zastaví!
Pak konečně spatřím - ji. Stojí zády, od střetnutí nás dělí jen okamžiky.
Překonal jsem oceány času, abych tě našel.
Prostě se mi chtělo napsat si cokoli, kde bude ta poslední věta. Je totiž ohromně romantická.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No teda, takové super
Tora
No teda, takové super vykreslené ubohé prostředí a takové romantiky! Paráda
Uf. Nechtěla bych sny plné
Banepa
Uf. Nechtěla bych sny plné krve a zpěvu vlků...
Hm, ta věta by byla nádherně
Dede
Hm, ta věta by byla nádherně romantická, kdyby tak nějak v kontextu neslibovala sny plné krve a vlků! A kdo ví, jak dopadne to srdce :)
Velmi výstižně zachycený tón
Wolviecat
Velmi výstižně zachycený tón vypravěče, super.
Jen nad tou poslední větou jsem dumala, kde jsem nějakou verzi slyšela, a bohužel jsou to Simpsonovi XD.