Odpad? Poklad.

Co člověk jako kouzelnický popelář nezažije.

Viděl toho už hodně - ostatky, důkazy, plýtvání jídla, šperky... Lidé si nevážili věcí.

Ale nikdy mu do odpadků nespadl živý člověk. Hlavně slečna.

„Uhm...” Nom, moc si jí nehleděl a dál uklízel. Neplánoval jen kvůli ní přijít o možný bonusy.

Náhodou narazil v odpadcích na plyšáka jednorožce. Sice špinavého, trochu roztrhaného, ale stále vypadal hezky. Podržel ho v ruce a druhou, s hůlkou, na plyšáka mávl. Pomocí kouzla jej očistil a trochu i spravil.

„Hele... Špunte... Chceš to?”

Dívce se rozzářily očka. „Jednorožeeec! Jooo!” Podal jí ho, jemně pousmál a dál pokračoval v práci.