Tělo a duše nebývají ve shodě

Místo deseti kilometrů dvacet.
Tři cigára.
Flaška vína.
A vztek nemizí.
Stanislav zavrčí. Prostě to potřebuje vyšukat. Vymlátit. Zneuctít a odkopnout.
Jenomže, napadne ho okamžitě, tohle si Ráďa nezaslouží.
Ledaže... A vzpomene si na Davida.
Zkontroluje čas. Radkova práce končí za dvě hodiny.
V telefonu otevře dlouho nepoužívaný seznam beze jmen.

O hodinu později si zapaluje vytouženou postkoitální cigaretu. Tělo konečně opouští napětí.
"Už jsem myslel, že se neozveš," zavrní David. Zítra bude mít všude modřiny, ale zamilovanost ho neopouští.
"Zase za týden?"
"Nemyslím si," řekne Stanislav trochu studeně.
Davidovo srdce puká.
Ale Radkovo je to jediné, na kterém záleží.