Dokonalá genderová vyváženost

„Dneska budu vyprávět pohádku já, taťko.“
„Tak jo, tak začni.“
„Přišel šneček domů z práce, byl unavenej a hladovej a paní šnečková byla tak strašně pomalá, že za celej den nestihla ani uvařit polívku.“
„Kubiku, takhle to asi u šnečků nepujde.“ Usměje se taťka.
„No jo, jak mohl přijít domů, když má domeček na zádech!“
„Správně. A taky, jak se pozná pan šneček od paní šnečkový?“
„To nevim, vypadaj stejně, ne?“
„No právě, každej šneček je tak trochu pan a pani šnečková dohromady.“
„Takže si musí každej vařit polívku sám? To my jsme na tom líp, že máme mamku, viď?“