Maska

Jsou chvíle, kdy na ni otec pohlíží jako na dítě, které nikdy neměl se svou láskou z mládí. Jindy v ní vidí krásu dívky, kterou nemohl mít, a chválí ji za bystrost, kterou jako by zdědila po něm.
Jsou chvíle, kdy jsou jeho oči prohnané a nevypočitatelné. Kdy je figurkou v jeho hře. Někým, koho využije, nebo obětuje.
Pak jsou chvíle, kdy požaduje neotcovské polibky, dotýká se jí a ona se snaží nezachvět.
Alayne se na noc zamyká a namlouvá si, že to je proto, aby ji malý Robert nerušil.
„Jsem dcera lorda Eddarda a lady Catelyn,“ šeptá ve tmě.