Navazuje na: http://sosaci.net/node/45253
Vrátíme se na chvíli k Veronice.
Hutný namodralý dým, přeplněný popelník, oranžové světlo za okny spolu se zvukem nočních tramvají, dvě sklenky od vína, dvě těla v objetí.
Veronika nespí. Musí stále přemýšlet o tom, co zjistila. A o tom, co to znamená. Vstane z postele, jak ji pánbůh stvořil, a zapálí si další cigaretu. Starým oknem protahuje, naskočí jí husina. Nebo je to možná tím rozhodnutím, které se chystá udělat.
Obejme ji zezadu, tvář zaboří do vlasů.
"Já..." neodpoví, přeruší ji.
"...budu jeden den hrdina. Přicválám v zářivé zbroji a zachráním je. Nehledě na následky."
"Zachránili mi život..."
"Já vím. Mohla bys ale jednou nebýt?"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To jsou ty osudový rozhodnutí
Aries
To jsou ty osudový rozhodnutí. Dobře popsaná scéna
Někdy o nich nevíš, stanou se
Bilkis
Někdy o nich nevíš, stanou se a ty si to pak uvědomíš později. Ale když o nich víš, je to občas dost těžký. Díky.
dobré drabble
Tora
dobré drabble
Děkuji. :)
Bilkis
Děkuji. :)
Některá rozhodnutí jsou jasná
Killman
Některá rozhodnutí jsou jasná hned, jen trvá nějakou dobu se s rozhodnutím vypořádat.
To je pravda.
Bilkis
To je pravda.
To je svým způsobem krásný.
Terda
To je svým způsobem krásný.
Svým způsobem. On ale stejně
Bilkis
Svým způsobem. On ale stejně ví, že si Veronika udělá, co bude chtít.
To je silná momentka, opět
Faob
To je silná momentka, opět vykresleno velmi plasticky, rozumím jí i jemu...!
Díky moc.
Bilkis
Díky moc.
Stačí pár slov a úplně jako
Roedeer
Stačí pár slov a úplně jako bych tam byl s nimi. Jen marně přemýšlím, kdo je ten muž. Mohl by to být Matěj? Nebo je to někdo, kdo teprve bude představen? Nebo na tom ani nezáleží?
Díky. :) Inu, já neřeknu. :D
Bilkis
Díky. :) Inu, já neřeknu. :D
Skoro to vidím jako obraz,
neviathiel
Skoro to vidím jako obraz, jen zarámovat