Jak ten příběh byl, pověz, jak? Nevzpomínám si. Dal jsi své šaty chudému u cesty, na oplátku jeho roztrhanou košili, ve vteřině se vzdal všeho? Nebo ses svlékl před otcem, na protest nechápavému srdci, děkuji za vše, ale teď už mám otce jen jednoho? Či ten chudý byl metafora, muž, který tě zplodil, chudý duchem, srdcem? Objal jsi ho, když jsi odcházel, zaváhal na chvilku, zoufale zatoužil… domů?
Tvým domovem celý svět - bratr slunce, sestra luna, bratr vítr, sestra voda,... a přece člověk. Pochyboval jsi, když jsi zpíval?
Nevím, tiše šeptám, snažím se dívat na svět Tvýma očima. Buď pochválen…
Oslovovaným je svatý František, zmiňovanou písní jeho Píseň tvorstva (pod jinými názvy taky jako Chvála stvoření, Píseň bratra slunce aj.). Odborný výklad radši přenechám někomu povolanějšímu, každopádně různé zdroje uvádí různé verze toho, jak se vzdal svých šatů a veškerého majetku, začal putovat, pomáhat chudým, opravovat kostely a nakonec založil řeholní řád.
Vybraným příslovím je "šaty dělají člověka".
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Přiznám se, že přísloví jsem
Evangelista biolog
Přiznám se, že přísloví jsem neuhodla (konec konců jsem jich ale neuhodla hodně, jsem nějaká nedůvtipná :D), ale drabble je moc krásně napsané. :)
Díky :)
Esti Vera
Díky :)