Škodit netřeba, uškodíme si sami

"Upalte čarodějku!"
"Za moje krávy!"
"Správně, pomstíme tvoje krávy!"
Rozvášněný dav vlekl spoutanou dívku na hranici, mávaje vidlemi, zapálenými pochodněmi a dalšími k mávání zcela nevhodnými věcmi. Jakmile ale dospěl na šibeniční vrch, přední voj prudce zabrzdil. Zaváhal.
"Ty, Hrašku... kde je ten kůl, ke kterýmu ji máme přivázat?"
"Hele, já žádnej kůl nedostal."
"A jak ji teďkon máme podle tebe upálit, blbče?!"
"Tak si tu hranici příště stav sám, když seš tak chytrej!"
Pleskla první facka. Za chvíli už se všichni vesničani mlátili hlava nehlava a vůbec si nevšimli, že se Zuzana stihla proměnit v netopýra a vesele frnknout.