Noc, kdy se z Astrid stala Kristina

Kristina stála v bohatě vyzdobené komnatě a dívala se oknem do zahrady.
Tehdy… ta noc.
Představila se mu jako Kristina, nechtěla, aby znal její pravou identitu.
Když za ní přišel do ložnice, která se nedala zevnitř zamknout, zkusila utéct. Marně.
Usmál se a dlouze se jí zadíval do očí. Měl krásné oči… tehdy ještě netušila, že magie může být skutečná.
Vlastně byl laskavý – jen ji svojí vůlí zbavil jakéhokoliv strachu.
Tedy i pudu sebezáchovy.
Byl pozorným milencem a beze strachu si Astrid i navzdory své nezkušenosti dokázala společnou noc užít.
Naštěstí.
Později jí to pomohlo věřit, že neotěhotněla při znásilnění.