Učedník

Seregil seděl a přemýšlel, jak se vlastně stalo, že se rozhodl vzít Aleka do učení. Znamenalo to spoustu komplikací a taky závazek a on se tak nerad vázal. Navíc tu byla spousta věcí, které mu nemohl říct, a lhát Alekovi mu připadalo strašně těžké. Netušil, co na něm vidí, byl to jen mladý kluk.
Možná do něj byl zamilovaný, ale v Alekových očích viděl nesouhlas, když zjistil, že existují i tyhle druhy vztahů. Láska zatím nepřipadá v úvahu. Takže budou jen mistr a učeň. To mu však přišlo příliš strohé na to, jak to vnímá. Jsou spřízněné duše, ujišťoval se.