Silná

Já už nejsem ta holka, co musels ji chránit,
před vším co ve světě by mohlo ji ranit.
Jsem přece dospělá, vzpřímeně stojím sama,
už nejsem ta malá, už mi říkají dáma.
Vždy budu tě milovat, můj příteli z nebe,
vím, že cokoli zraní mě, zraní i tebe.
Oči nemusíš mi zakrývat, chci vidět bídu,
kterou svět přehlédne, jak černou křídu.
Uši mi uvolni, chci slyšet nářek,
jenž se nepřevléká do přetvářek.
Ústa mi odemkni, chci vykřičet do světa,
že emoce krásné jsou jak barevná paleta.
Že bolest nesnesu je představa mylná,
už chránit mě nemusíš, už jsem dost silná.