"Skutečně mi ji můžete sehnat?"
Jeho návštěvník kývl a lišácky přivřel oko. To zbylé, co mu bohové nechali. Bohatá spleť jizev na obličeji a hlavě, chybějící levá ruka a napadání na nohu naznačovalo, že to rozhodně není poprvé, co obstarává takovouto zakázku. A protože tu stál, byť vratce, dokázal se dostat nejen dovnitř, ale i ven.
"Samozřejmě to nebude jednoduché, ale příští úplněk... sejdeme se opět zde a chci odměnu. V čistém slitkovém zlatě."
Za úplňku, ještě než začalo svítat, otevřel knihu. Pohladil runy, které se pod jeho dotykem zasvíjely. Xitlipatchl se usmál.
"A'chrazaam ba kchaal, Set sa zullamchaal mu..."
A tak to všechno začalo...
Za malebná slova pokládám to zaklínadlo na přivolání boha Seta. Pro Xitlipatchle tedy malebná určitě byla, už si maloval tu vládu nad světem a národy zhroucené pod podrážkami jeho pozlacenách chrámových střevíců...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já se přiznám, že se v tom
Blanca
Já se přiznám, že se v tom trochu ztrácím - mezi první a druhou částí. Nevím, jestli Xitlipatchl je v první části návštěvníkem, nebo zadavatelem zakázky.
Ale atmosféru to má pěknou :)
Zadavatel. Ten jednooký,
Gwen
Zadavatel. Ten jednooký, jednoruký a kulhající je... hm... obstaravatel