Suvenýr z Paříže

Psal se rok 1993, když jsem poprvé navštívil Paříž a spatřil všechny její starobylé krásy i moderní výstřelky.
Třetího dne v hotelu U inkoustové růže jsem procitl po boku oranžové kočkovité šelmy.
V první chvíli jsem si pomyslel, že to musí být maguár uprchlý z místního kouzelnického cirkusu.
Po vystřízlivění jsem dospěl k názoru, že se jedná pouze o výsledek divokého dobrodružství uprchlého maguára a odvážného experimentu kočky domácí.
Kocour se odmítal vzdálit. Pronásledoval mě až do Bradavic, kde se mnou sdílel soukromé komnaty.
Naštěstí se 1. září někam zatoulal.
Charita si stěžovala, že ji v noci shazuje z postele.