Následky velrybí pohromy

„Víš, Doktore, já oceňuju, že se o nás tady tak pěkně staráš,“ začala Amelia Pond opatrně.
„Jsem skvělý společník, že?“ skočil jí ihned Doktor do řeči. „A taky kuchař. Co bys řekla na rybí prsty s pudingem?“
„Popravdě jsem jich docela přejedená, promiň,“ dodala provinile, když se na ni Doktor podíval jako ztracené štěně. „Ale umíš je vážně skvěle! Jen je nemusím mít každý den.“
Doktor pokrčil rameny a zatvářil se uraženě.
„Ale je tu jedna maličkost. Od té velrybí pohromy strašně vržou panty v mém pokoji.“
„Tak řekni Rorrymu,“ štěkl. „Jako poslední centurion si s tím musí umět poradit.“