Christophe

"Ale tati... Já chci být jako ty. Stát se bystrizorem a bojovat proti kriminálníkům."

"Ne... Do toho tě nemůžu nutit. Sice znám několik schopných bystrozorek, ale ty... Ty si zasloužíš volnost. Nepracovat." Pousmál se na svou společnost a uvolněně protáhl na gauči. Bylo to tak příjemné. Prostě si ve své volné chvilce lehnout a nic nedělat.

Dobře... Povídat se svým potomkem ano.

"Muži jsou od toho, aby pracovali. Ty seš ještě mladé děvče... Celá po mamince." Jemně se nad tím pohledem pousmál.

"Tati, ale já jsem kluk!"

Možná... Určitě... To s těmi bylinkami přehnal. Viděl před sebou totiž dceru - Christophe.