U jezírka

Seděla jsem u jezírka, které bylo nádherně lemované kvetoucími rostlinami všech možných barev. Od té doby, co mě sem Damián vzal, už uplynulo pár měsíců a já se sem ráda vracela. Většinou jsem se pohybovala blízko jeskyně, ale tentokrát jsem se rozhodla prozkoumat jinou část skrytého údolí. Po pár minutách chůze mě zaujalo jedno zvláštně barevné místo. Když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že se jedná o oranžový klobouk, který visel na keři s trny a byl v ubohém stavu. Přemýšlela jsem, komu asi patřil a představila si Cao, která tu trávila hodně času, a šel by ji k pleti.