DMD č. 6. pro 6. 4. 2014. Téma: Dokonalý tvar

„Pánové, takový prsa jste neviděli!“ rozkřikoval se Greg O'Connor. Grete obsluhovala zákazníka před ním.
„A pas vykrojenej, prdelka jako broskvička...“ chlap svoje vyprávění doprovázel výmluvnými gesty.
„Aby ses nerozplynul! A která běhna to byla?“
„Člověče, je jí tak sedmnáct nanejvýš. Barb se jí říká. Á, ránko, Frau Aberdeen.“
Grete byla vždycky od rány, ale teď jí z očí šlehaly blesky:
„Ty. Hnusnej prasáku. Seber se a vypadni z mýho obchodu. Takovou špínu tady trpět nebudu.“
Když Greg, jeho kumpáni i jejich výplaty zmizeli, Grete, aniž se otočila na doktora, který postával v rohu, tichounce řekla: „V červnu jí bylo šestnáct“

(výpisky Formule)
Pro přesné zakouzlení většiny formulí je třeba opsat hůlkou dokonalý tvar předepsaný daným kouzlem a zřetelně vyslovit inkantaci. Na výsledek může mít vliv případný třes rukou nebo vady řeči, proto lze osobám, jimž je známa takováto indispozice, důrazně doporučit, aby kontaktovali pro složitější formule odbornou poradenskou firmu a nechali si kouzlo seslat certifikovaným pracovníkem. V opačném případě lze zvláště u obtížnějších inkantací očekávat zmaření kouzla s celou sadou příšerných vedlejších účinků. Čím komplikovanější a silnější kouzlo, tím více ohrožujete špatným sesláním okolí a například pokus o zakouzlení vstupních dveří proti vetřelcům může vést k vyhození domu do povětří.

"Tony! Pojď sem!" zavolal Cris zpoza rohu. Tony se ani nepohnul.
"Je to opravdu nutný? Já jen, že se sem dobývá asi tucet zabijáků... Našel jsi cestu ven?" zeptal se naivně.
"No... Něco takového..." Tony rychle vstal a přiběhl k němu. Jenže, když uviděl, co to Cris drží v rukou, zarazil se. Jak jsem si mohl myslet, že opravdu našel cestu ven? zeptal se sám sebe.
"Co to sakra má znamenat?"
"Koukej na to! Je to úplně dokonale kulatý!" vydechl Cris.
"Je to pitomý jabko! Navíc je to určitě umělý!"
"Tak se klidně zeptej toho červa!"
"Trhni si!" řekl červ.

Vzal úlomky, které mu poskytnul král lidí a rozehřál je ve výhni. Potom z nich začal tvarovat čepel. Pod pečlivými údery kladiva postupně z jednotlivých kusů vyrostly obrysy čepele. Hodiny strávil zborcen potem v dílně, ve snaze vrátit zlomené čepeli její slávu. Když byl konečně spokojen s její pevností, přišel čas pro finální úpravy. Na brusném kotouči jí dodal jemnější obrysy a ostrost, precisními nástroji vyryl nápisy a ozdobné ornamenty. Spokojen se svým mistrovským dílem, elfí kovář znovu zkutou čepel nabídnul králi lidí. Ten ji vzal, několikrát jí zkusmo máchnul, podíval se podél dokonalého ostří a zašeptal „Andúril, Plamen Západu.“

V odvětví modelingu má člověk spoustu nesplněných přání a čím víc po nich touží, tím více mu unikají. Třeba jenom nestát v lajně, ale být volný a moci dýchat.
Přála jsem si být na písečné pláži bez lidí, kde bych se mohla svlékonout úplně do naha, nechat se oplácávat větrem a omývat si mořskou vodou prsty u nohou. Překládat si řeč racků.
Nyní stojím na molu, v celé své kráse, když saténové šaty obkroužily kolem mých boků a bez jediného zvuku a upozornění sebou sekly na zem. Začalo se blýskat ze všech stran a já slyšela i ten křik racků.

Celé odpoledne strávil u klavíru. Komponoval. Zabrnkat pasáž - zapsat pár tónů - znovu zabrnkat - psát dál - zabrnkat ještě jednou, podle zápisu, aby se ujistil, že je vše správně. Chvíli nechat prsty bloudit, aby našel nový správný zvuk. A opakovat postup tak dlouho, dokud skladba nemá hlavu a patu.
Když se konečně vynořil s hustě popsanou stránkou notového papíru, byl na sebe patřičně hrdý. Rozhodl se se svým dílem pochlubit Gretě.
Hleděla nechápavě, ale s mírným zaujetím.
"Nevím jak to zní, ale kdybys ty noty očísloval, daly by se pospojovat do dokonalého obrázku..." usoudila nakonec.
Napříště jí nové skladby raději rovnou přehrával.

Princezna Luna stála před zrcadlem a nešťastně potřásala hlavou. Ozvalo se zaklepání a do komnaty vkročila Celestia.
"Je čas. Slunce už je téměř za obzorem a pod balkonem hradu se shromáždila spousta poníků, aby viděli, jak se ujmeš svých povinností," připomněla svojí sestřičce jemně.
"Nevím, jestli to dokážu, 'Tio," povzdychla si Luna. "Co když už nikdy nebudu princezna noci? Podívej se na moji hřívu a ocas - místo magického efektu noční oblohy jen splihle visí. Budu všem k smíchu..."
Celestia vzala kartáč a začala Luně hřívu pročesávat: "Neměj strach, Luno. Třeba se tvoje hříva 'napraví', až převezmeš zpátky kontrolu nad nocí."

„Hrobka Černého nekromanta,“ Fay se dmul pýchou.
Sia se bez zájmu rýpal botou v písku.
„Jen musím najít ten správný klíč.“
O pět hodin později
„Kurva práce! Jak to, že to nejde otevřít. “
„Zkus ,Sezame, otevři se‘, a nebo počkat na poslední paprsek Durinova dne,“ radil Sia.
„Tak si to pojď zkusit sám,“ odsekl Fay sedl si a trucoval.
Sia došel ke dveřím a během minuty je otevřel.
„????“ nechápal Fay.
„Musíš tam strčit kuličku“
„Co?“
„Jde o dokonalý tvar – což je v přírodě koule, ne? Vždyť to tu všude máš.“
„Kde?“
„Průvodce hrobkou, strana 6, odstavec o tvarech a klíčích.

Léto se plížilo, jak už to jen léto umí. Ticho po pěšině, nikde nic a najednou přiletí letní čas a pak skoro hned tradá, čas do plavek.
Jan Varacious pilně pracoval, aby se mu letos podařilo být tím nej na místním plavečáku.
Jeho porce ztratily zcela smysl pro proporce. Krutá dieta.
Neúnavně, leč unaveně hodiny a hodiny prodlužujících se dnů v tělocvičně týral své zakulacené tělo.
Podpůrný tým - maminka - každý den úzkostlivě sledovala ručičku váhy a zakreslovala do grafu změny.
Dával do toho srdíčko, jakož i další tělní orgány.
Věřil, že to dá. Letos bude mít dokonalý tvar. Tvar koule.