Parodie

Minulost zmizela za černou páskou,
když svodům podlehla zmámena láskou.
Źivot nový rozměr získal,
Ládík z Holandska to spískal.
Darované štěstí, co problémy věstí.
Od té doby žila život plný toho pozlátka,
a mateřsky chránila svá dokonalá dvojčátka.
Modlí se k nim jako k svatým milovaným obrázkům,
snáz díky nim na své cestě čelí zrádným oblázkům.
Každý šrám jí nad obočím přidělává vrásky,
s denní péčí nadstandardní šeptá: "vy mé krásky".
Prožívala první krůčky, prošlápnutí kramflíčků,
díky nim je ve své kůži, úsměv nosí na líčku.
Tak Lamková pyšně kráčí středem Školní ulice,
dosud nemá konkurenta pro svý zlatý Hromnice.

Návrh řešení:
Víme, že energie ze Slunce je zadarmo. Proto tým odborníků s ekologickým vzděláním zvýší účinnost solárního článku na sto procent.
Tým chemiků vyvine elektrolyzér pro rozklad vody, produkující na jeden díl kyslíku tři díly vodíku. Protože elektrolyzér produkující dva díly vodíku má účinnost padesát procent, navýší tím účinnost na sedmdesát pět procent.
Tým techniků zlepší stávající palivový článek - použije vznikající vodu jako přídavnou raketovou forsáž vozidla.
Tým právníků vymůže na Ministerstvu dopravy dotaci pro každého zájemce o koupi hotového elektromobilu ve výši pořizovacích nákladů.
Výstup projektu:
Vytvoření vozidla se stosedmdesátipětiprocentní účinností a nulovými náklady, dosahujícího dvojnásobku rychlosti světla.

"Ale ne, chudáci mozkomorové!"
"Hermiono!"
"Musíme pro ně udělat něco pěkného!"
"Hermiono, nezbláznila ses?"
"Není to fér, žijí na takovém temném místě plném zločinců a nikdo se o ně pořádně nestará! Nemůžeme se divit že se chovají takhle."
---
O tři měsíce později:
"Mohu pro vás něco udělat?"
"Očistit, zaplátovat a naškrobit plášť, ano pane, uděláme to co nejdříve."
"Pobyt u horkých pramenů vám jistě prosvědčí, pojďte, doprovodím vás."
"Nabrousit nehty a nabarvit na stříbrno, budete fešák!"
"A tady máte kupón pro příště a ještě pár dalších pro kolegy v Azkabanu."
Dají mu pár letáků, podobných tomu, který sám nedávno dostal.

Vrchní Stín sedí na Železném trůnu (nakonec ho ze Západozemí museli odstěhovat, nedělalo to dobrotu) a sveřepě píše rudou krví do Knihy Stínů.
"Černohlen!"
"ZDE!"
"Pentlochňap!"
"ZDE!"
"Duchosmrt!"
"ZDE!"
"Strachopud!"
"ZDE!"
"Černokněžný král Angmaru - člověče duchu, to jste se zbláznil, na takový jméno nemáme čas, budeme vám říkat Angmasliz!" rozčílí se.
"Ach, já nešťastný, nikdo mě nemá rád," naříká Pán nazgûlů, "že já nezůstal u Saurona, ten si mě aspoň vážil! Budu si stěžovat odborům!"
"Odbory my ass," odfrkne si vrchní azkabanský mozkomor, nemilosrdně zapíše Černokněžného krále do seznamu jako posledního a jde na capuccino s pěnou z duší vězňů.

Všechno to začalo hostinou na Olympu, pokračovalo hozeným jablkem, prý 'pro tu nejkrásnější', a za chvíli měl Zeus co dělat, aby Héru s Athénou a Afroditou odtrhl od sebe, než si vyškubou vlasy. Po průhledné výmluvě na klidné manželství bohyním poradil spravedlivého soudce.
Paris byl z bohyní nejdřív celý pryč, ale jakmile se začaly každá vychvalovat a druhé dvě hanět, veškerá jeho úcta byla ta tam. Měl sto chutí dát jablko některé ovci ze svého stáda, ale když mu Hermes naznačil, že buď jedna z bohyň, nebo nic, nakonec použil staré dobré rozpočítadlo.
Ostatně nic jiného si ty fúrie nezasloužily.

James Bond se upravoval a v tom zazvonil telefon. Zvedl ho.
"Pane Bonde, máte se dostavit k šéfovi," říká sekretářka.
"Ano, už jdu," řekl Bond.
"007, máte provést hodně tajnou misi."
"O co jde, pane," říká James Bond.
"Jak jsem říkal, je to přísně tajné."
"Bude to hodně obtížné?"
"Ano."
"Tak jdu na to."
"Oblékněte se trochu odpovídajícím způsobem."
"Žádné obavy, všechny moje obleky jsou důstojné."
"Vezměte si všechno vybavení. Tady máte to, co budete potřebovat. Ještě vám dám i nový vůz Škoda. Máte se dostat do největšího paneláku v Londýně," říká šéf. "Do mého bytu. Je tam ucpaný záchod."

Všichni mu lhali. Usínal ve tmě. Za svítání v bezvědomí.
Už když se narodil, prstů na každé ruce jen pět.
Ani věty nedokázal doříct. Třeba. Když. Sténaje.
Ženy zrozeny, aby plivaly. Ponížen od žen.
V hlavě inkoust, černý, ba co dím, černočerný!
V tmavém saku a ponožkách plaval se slunečními brýlemi a batohem uhlí na zádech kanálem v tunelu. Stokou. Krysy atd.
Zbyly vzpomínky. Na ústrky, bolesti a lsti. Na péči, jež se nedostalo.
Všechny jedovaté sliny, co ulpěly, stahovaly ke dnu.
Nenapadlo jej shodit batoh.
Světýlko, co se v dálce zjevilo, nebylo.
Nikdo se nikdy nedozvěděl, čím nebo jaké.

"Tak, žaby, dneska mi teda konečně dorazil balíček! Nó, je mi líto, že vy teda zase nic. Tak to tady spolu můžem aspoň otevřít... Nó, takže na to kouknem... Obal je takovej trochu, éhm, nó, už to někdo otvíral... Takže, tady první věcička, co tu máme. Tak máme rukavice. Jako jsou moc pěkný... Barvička je fájn, ale přece jenom bych tady jako snesla trochu teplejší. Tak, dál tu vidím tadyhle sacharínový tabletky. To je takový jako... klasika. Jako nenápaditý. Přiznávám, že mě maličko mrzí, že z čokolády zůstal jen staniol. Ale byla švýcarská! Takže teda jako na dálku děkujem, mami."

V dnešním objektivním celosvětovém zpravodaji vás čeká reportáž, jak dlouho museli stát nakupující v Blille ve frontě, když vypadla jedna pokladna z deseti.
Můžete se také těšit na to, co se stane s lahví s petrolejem, kterou hodíme do ohně.
Jako bonusovou vsuvku si nenechte ujít tip od módní specialistky Gabriely Pártyshowé, jak si udělat na ovocnou přehlídku jablka v županu, včetně uvedení obchodů, kde jablka a župan seženete za tu nejdražší cenu.
A jako poslední se můžete těšit na vaření s Peťou Peckou, který vás naučí, jak udělat náhražku obalovaných řízků, když máte doma pouze mouku a samoopalovací krém.

Bylo nebylo, v jedné vesnici žila rodina. Nebyla ani chudá, ani bohatá, prostě taková střední vrstva. Měli dvě děti. Jeníček a Mařenka se jmenovaly. Jeníček byl sígr, jakému nebylo ve vsi rovno, a Mařenka nebyla o moc lepší.
Jednoho dne rodičům došla trpělivost. Rozhodli se děti poslat na převýchovu k bývalé guvernantce v důchodu. Bydlela v lese. Její chaloupka byla upravená, jako malovaná. Přezdívalo se jí proto Perníková.
Děti u guvernantky rozpoutaly peklo. Utrhaly okenice, prokoply dveře, rozebraly střechu. Otázka o tom, kdo je na vině? Bez odpovědi.
Guvernantka se rozhodla děti chvíli ignorovat. Uklidnit se u pečení.
Osudová chyba...