Parodie

Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž.
Uhlí do výhně a dříví na oheň – toť svárlivý muž pro vzplanutí sporu.
Zatápěl pod tekoucí vodou, až dým do nebe stoupal.
Hospodin však na jejich obětní dar neshlédl.
Vždyť oba požehnáni bezpočtem dnů svých i rozmnoženým potomstvem!
„Hospodine,“ volaly děti, „za co nás trestáš? Proč jen jsi od nás odklonil svou tvář?“
I dolehl nářek dědiců země ke sluchu Hospodinově.
„Toto praví Hospodin,“ pravil Hospodin, „rozmnožím váš pláč a zastavím ty neplodné skutky svárlivosti!“
I obtěžkána byla žena, dceru porodila. Zabalili ji do plének a dali jméno Vítězství.

Maddie seděla v baru a u nohou jí poskakovala roztomilá čivava.
"Kdo mě zbaví toho psa, získá nehynoucí vděčnost Jejího Veličenstva... a moji 'pozornost'," zapředla směrem k tajným agetům, nenápadně posedávajícím u baru.
John Porter plynulou arabštinou kadence udržovaného kalašnikovu oslovil skupinku šejků. Za pět minut se vrátil se smlouvou na stádo velbloudů a dvěma lokacemi takřka nehlídaných zbraňových keší... v Sýrii.
Lucas North vyštěkl rusky na jednoho z vyhazovačů a během deseti minut nabízel výběr z podomácku vyrobené špinavé bomby a zaručeně smrtícího tajného ruského vězení.
Daniel Miller vyběhl ven a přivlekl za límec promočeného Heinze Krugera, s německo-americkým vysvětlením, že 'odhalil prašivý Nazi infiltrátora', který má u sebe pilulku kyanidu. Kluci od CIA jsou totiž vysloveně humánní a efektivní.
V tu chvíli se ozval výstřel.
Čivava s vyjeknutím padla v tratolišti krve.
Celý bar v šoku hleděl na Thorna, který v ruce třímal kouřící pistoli.
Maddie beze slova popadla tělíčko čivavy, Thornovu ruku, a odkráčela středem.
"S tím svým vztekem a žárlivostí bys měl něco dělat. Vraždění psů není dobrá terapie."
"Přežije to," prohlásil nevzrušeně - vlastně dokonce pobaveně.
"Jak to můžeš vědět?" zeptala se zamračeně.
"Pojmenovala jsi ho 'kapitán Barkness'," odtušil, zatímco čivava zvedla hlavičku a vesele ňafla.

Cesmína, Lilka a Fílie se roztočily a ve stroboskopických záblescích se proměnily do své kouzelné podoby.
"Síla květin!" "Síla zeleniny!" "Síla úchylnosti!" Byly neporazitelné a měly styl!
Cesmína kouzlí „Květinová smršť!“. Zlotřilý mechanoid se blíží...
Lilka přidává „Mrkvové pyré“, ale mechanoid přesto zrychluje…
…Fílie nestačila zakouzlit. Z mechanoidovy prostřední nohy vystřelí několik projektilů.
„Ach nééé!“
Projektily rozsekaly Cesmínu i Lilku na masový prejt a Fílii srazily ochromenou k zemi.
Škoda těch dvou, ale zbyla mu alespoň ta oranžová. „Tak co, nepřekoveme meče v pluhy?“ prohlásil Shardzzor basbarytonem a jeho dělo se pomalu mění v něco, co Fílii začalo mírně znepokojovat.

"Tak, má někdo nějaké stížnosti?" rozhlíží se Odin, nepřítomně si promne oční důlek a vytáhne z něj rejska.
"Oral jsem oral, a kolečko najednou huííííííííí, a už bylo v čudu," stěžuje si Přemysl.
"Na, tumáš," hází mu benevolentně Artuš něco zabaleného v královském zlatohlavu.
"Co to je?" vraští Přemysl čelo. "Párátko pro Bivoje? Au, to píchá!"
"Nesahej na to, blbče! Na novej pluh přece!"
"Jakože tím budu vorat?"
"Bohové, to je materiál," vzdychne Quetzalcoatl. "Ssssssněz to, ne assssssi."
"Ahá," zazáří Přemysl, a než ho někdo stihne zastavit, otevře ústa dokořán a HAM!
A tak, milé děti, vymřeli Přemyslovci po meči.

Toužíte? Představujete si?
Třeba že na vás krásná černovláska oděná v kůži použije kletbu, která se nepromíjí? Že vám bude nadávat do krvezrádců či mudlovských šmejdů? Že s ní prožijete noc plnou kouzel a odvrácené strany rozkoše?
Erotický salon madam Belly vám může splnit to vše a ještě mnohem víc. Manipulace mysli, plnění přání, která jste se nikdy ani neodvážili vyslovit (vyžadujeme souhlas s použitím nitrozpytu a veritaséra), nečekané výsledky.
Služby poskytujeme mužům, ženám i párům (reference poskytnou manželé Longbottomovi, momentálně k zastižení u svatého Munga).
Pokud máte problémy s hůlkou, zapůjčíme vlastní.
Šílený smích pouze za příplatek.
Navštivte nás!

„Ale Pane,“ durdila se Lyra.
Její anděl si z toho nic nedělal.
„Salcilia je mi velmi…“ Panpeirazon se demonstrativně zamyslel, „sympatická,“ popoletěl tak daleko, jak mu neviditelné pouto dovolilo (věřte, že když chcete provokovat a zůstat na živu, je povinná blízkost poněkud nepříhodná), a nepřestával se culit.
„Čím by jen něco takového mohlo být? Nevíš? Ach, jistě, jak jsem mohl zapomenout! Naše city reflektují ty vaše. Líbí se ti Roger?“
„Panpeirazone! Je to kamarád!“
„Myslíš, že když se Salciliou předvedeme naši blízkost, ušetříme vám nesmělá vyznání? Mohli bychom vás trochu rozmazlit. Usnadnit nesnadný úkol. Přeci jste tak trochu my. Takže?“