DMD č. 6. pro 6. 4. 2018. Téma: Čas hesel

To je ta země zaslíbená.
Dlouhé vlasy, krátký rozum!
Vidím město veliké…
Hle, synové, tři pruty!
Svatý Václave, nedej nám zahynout.
Zle, matičko, zle!
Sláva Otci vlasti.
Nepřátel se nelekejme!
Z Čech až na konec světa.
Ty, šťastné Rakousko, se zasnubuj.
Praga magica.
Vyhodit z okna!
Pro větší slávu Boží.
Cílem panovníka je blaho poddaných.
Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem.
Hej, Slované!
Národ český nezahyne!
Tak nám zastřelili Ferdinanda.
Nebát se a nekrást.
Věrni zůstaneme!
Heil Hitler!
Ať žije mír!
Kupředu levá! Čest práci!
Demisi! Demisi!
Havel na Hrad!
Hlavu vzhůru!
Myslím to upřímně.
Nevaž se, odvaž se.

Na všechny své účty používám jedno heslo. Já vím, že se to nemá, ale znáte to, kdo by si chtěl pamatovat milion hesel k milionům účtů. To dá přeci rozum, mozek prostě nemá kapacitu na různý divný slova.
To je pořád: nezapomeňte na velké písmeno, taky nějaký číslo, teď nově i speciální znak a hlavně aspoň osm míst!
Ale já jsem na všechny tyhle systémy vyzrála! Všude stejné heslo, ale (!) s malými změnami. Tady napíšu velké písmeno na začátek, tuhle ho dám doprostřed, jinde změním číslo...
Už dlouho jsem se nikam nepřihlásila, ale no a co? Všechny jsem je přelstila!

Píííp pip pip píííp pip píííp morseovky. Služby na řízení letového provozu jsou ve skutečnosti nuda a máte z nich hlavu jako pátrací balón.
Lancastrian Star Dust, toho času někde nad Andami:
ETA SANTIAGO 17.45 HRS STENDEC
Cože?
A proč se neozývá?
Zmizel beze stopy.
Je rok 1947, a svět obíhají zaručené zprávy o mimozemštanech v Roswellu.
V roce 1970 začne vycházet ufologický časopis Stendek.
V roce 1999 debutuje švýcarský hudebník Stendeck. Čtyři roky nato hudební skupina Stendec. Neznámo kdy hudebník Phil Stendek.
V roce 1998 dva horolezci najdou části vraku u ledovcového splazu.
Realita je vlastně docela fádní.

Škola konečně skončila. Teda, vyučování skončilo již dávno, ale Nib musel zůstat po škole, kvůli... no to je jedno.
Nib spěchal honem do koleje Havraspáru, učit se na zítřek do teplých peřin.
Před vstupem do koleje se rojili žáci.
"Muselo se zbláznit," říkali.
"Ještě nikdy to neudělalo."
"Co se děje?" zeptal se Nib.
"Klepadlo nás nechce pustit. Dnes si vymyslelo takovou otázku, že na ni prostě nevíme odpovědět."
"Už jsme to skoušeli všichni, dokonce pár žáků odjinud."
"Tak přistupte blíže! Je čas hádat a zkoušet, rád si vás poslechnu!" hučelo klepadlo.
Fred s Georgem se za rohem mohli potrhat smíchy.

„… proto vám bibliotéku Jeho Milosti páně s pilností sepsati, registrum pořádné všech knih učiniti, knihy vytírati a opatrovati, náležitě facultates a scientates rozděliti, i do polic srovnati ukládáme.“
Václav si povzdechl. Nelehký úkol obdržel. Přejel očima sudy a truhly vycpané slámou a starým papírem, plné knih. Převezli je na Třeboň z Českého Krumlova, rožmberský vladař je chce mít po ruce.
Čím začít? Na papír heslovitě zaznamenával další postup:
- vytřídit do pěti skupin (teologické, historické, filozofické, právnické, lékařské)
- seřadit skupiny dle abecedy
- sepsat katalog.
Během sedmi let Václav Březan, rožmberský knihovník, roztřídil, zkatalogizoval a hesly doprovodil jedenáct tisíc knih rodové knihovny.

Vážený pane,
na základě naší předchozí domluvy Vám zasíláme výtisk Atlasu netradičních magických rostlin k recenzování.
Neville jedním očkem prolétl dopis, ale hned ho odložil, aby si mohl rozbalit knihu. Opatrně, jako by držel v ruce orchidej, ji vyloupl z roztrženého papíru.
Už první náhodné heslo ho uchvátilo: Dřevěnice zlověstná - roste v hustých lesích ...živí se krví. Nedočkavě přeskakoval z listu na list, z hesla na heslo. Leknín ďábelský - podvodní masožravá rostlina, Divizna divotvorná... na nebezpečí reaguje vytvářením přeludů. Gragotoxicora - jedovatá rostlina vystřelující otrávené trny.
Teprve příchod Hannah ho vrátil do reality. Částečně, protože tušil, že bez atlasu se neobejde.

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si nešiel dole za predsedom, keď ťa zasa zháňal.
- Starý môj, a bolo mu treba ten nový informačný systém zavádzať?
- A čo mal robiť, keď mu to z Bratislavy nakázali? Povedali mu, že nástenka nie je dostatočne moderná. A pritom ju celkom nedávno vymenil z červenej za modrú.
- No, a čože dnes chce?
- A vari si nespomínaš, že je to práve mesiac, čo si mu ten systém predal? A ako si mu nastavil, že si každý mesiac musí heslo meniť?

Blížila se zavíračka. V lokálu ale už nikdo nebyl. Hora využil příležitosti a pozval Colleen na sklenku.
"Předem upozorňuji, že po tobě nechci, aby ses mi svěřovala," začal. "V jednom měli kluci pravdu. Nic o tobě a tvé minulosti nevíme. Příště to můžu být klidně já, kdo tě rozbrečí."
"Ty? Jako by si ty dokázal ublížit ženě," pousmála se Colleen a upila vína.
"Stát se to může. Nevědomky," odpověděl Hora.
"Co takhle si domluvit hesla? Nejen na tohle. Celkově na různé příležitosti," pronesl Bídák a přisedl si.
"Jo, to by šlo," souhlasila Colleen. "A díky, že se na nic neptáte."

Ať žije Masaryk, Pryč s Rakouskem, Lide československý, Poetismus je korunou života, Stávka horníků, Heim ins Reich, Německo vysvobodí Evropu od židovsko-bolševického teroru, My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova, KSČ se řídí vůlí lidu, Zboží z Jednoty do každé samoty, Servít je vůl, Naší vesnicí imperialistický agent neprojde, Mléko všem dětem, Lenine vzbuď se, Brežněv se zbláznil, Zdraví, sílu, najdeš v sýru, Plníme usnesení XV. sjezdu, Dovolená bez starosti, dovolená s Čedokem, Nechte zpívat Mišíka, ČSSD – lidskost proti sobectví, Jemný ovocný od Danone, Nechceme opoziční smlouvu, Volím Karla, Demonstrace proti radaru, Stop migrantům, Zákaz kouření.
Každá doba má svoje hesla.

Nikdo nečekal, že krátce poté, co se Bjørkhallenu ujme nový rektor, budou potřebovat i nového Mistra Mandaly. Nejmenší radost z toho měli samotní Sigurd a Ayre.
Ayre uměl – mistr Hjalmar ho stihl naučit – tvořit s pomocí Mandaly průchody, kdekoli chtěl. Propojovat a párovat dveře po celém hradě. Kódovat je k prstenům nebo osobní magii mistrů... Byl pánem veškerých zárubní.
Kromě vchodu do pracovny rektora.
Kovová sfinga, novinka nainstalovaná nad klikou, se mu zcela nezakrytě vysmívala: „Znáš otvírací slovo? Ne, viď?“ Ayre mlčky zuřil: Ksakru, Sigurde, ať ta věc přestane šaškovat. Potřebuju s tebou mluvit!
„To jsi ty, Ayre? Pojď dál.“