DMD č. 17. pro 17. 4. 2020. Téma: Splynutí uší

Vyšla pře jízárnu a pohléla k zápau. Kažou chvilku se musel v zatáčce objevit On. Při té myšlence se jí srce rozbušilo a ucítila ten neobytný a svíravý tlak v pobřišku. loužící se stíny vrhané zapaajícím sluncem v sobě nesly příslib chlau, ale též spalující vášně.

Náhle tam byl. Laně se pohupoval v sele a jeho louhé vlasy jako by byly nanášeny větrem. ojel až k ní a svůně se usmál, až se mu na tvářích uělaly rozpustilé ůlky. Sesel a objal ji mocnými pažemi.

nes jejich těla i uše splynou v jeno a ona konečně oselá jeho mocný ú.

Claudius: Nejdete někdo do lékárny? Potřeboval bych kapky do uší.
Kleopatra: Jestli mě nepřestanete šmírovat v koupelně, tak vám dám takové kapky!
Biron: Proč se nezamykáte?
Kleopatra: Blázínku, jak jinak bych ho dostala?
Beatrice: Tady pan Náfuka, signor Benedick, nutně potřebuje náplast na ústa.
Benedick: Spíš by si slečna Nafrněná měla pořídit klapky na uši, aspoň by jí lépe přiléhaly k hlavě.
Biron: Víte co, hrdličky škádlivý? Já jdu do té lékárny a vy si tady klidně vyškrábejte oči.
[stranou] Vsadím se, že než karanténa skončí, budou se k sobě tisknout, ucho na ucho a připitoměle se culit do kamery.

Ty uši jsou dobré na pohled první,
ale jejich tvar nevypadá jako uši – to každý čubrní.
Jsou to uši z Moravskoslezska,
tam je každá holka hezká.
Ty uši splývají na jazyku,
každý pozná, co je to, v mžiku.
Každý ví, co to je,
a není to z oleje.
Je v tom mouka, cukr, a koření,
nikde jinde na světě nic takového není.
Že jsou sladké od medu, to není žádná věda,
můžete se na to zeptat každého medvěda.
Kdo k nim přistrčí nos, náramnou vůni ucítí,
a ten, kdo má rýmu, nic neucítí, ten jen kouká.
JSOU TO UŠI ZE ...

"Merlin, what did you do this time?!" Madam Pomfrey exclaimed when she saw them. "Quickly, come on in!"
"We were studying," said James and squealed in pain, when Madam Pomfrey tucked on his ear that was somehow melted together with Sirius's.
"The spell went wrong," added Sirius.
"Yeah, it wasn't our fault," said Peter and Remus nodded.
"Let me mix some belladonna with slug juice. I will separate all of you. But your ears are going to look like this for a few weeks," she said. "At least you'll remember not to steal forbidden spells and then lie about it."

"S kterou slečnou sis teď skypoval, Tobiáši?" táže se zvědavě Timea.
"To byla spolužačka Uschi."
"Bizarní jméno..."
"Jmenuje se Uršula, ale užívá variantu Uschi, jak jí říkají doma. A to jméno se k ní náhodou hodí, neboť má hezké uši!"
"Ale z obrazovky to nebylo poznat, jak měla nasazena sluchátka," poznamenává Tadeáš.
"Já je měl taky, takže to bylo splynutí uší."
"A snažili jste se o splynutí duší..." naváže poeticky Timea.
"Bacha, Tobiáši," reaguje Tadeáš, "klidně se jí dvoř, avšak manželství jí neslibuj!
Nejenže máš na to čas, ale pamatuj, že správný Tydlitát si hledá nevěstu se jménem na T."

Sedřený puchejře, spálenina od ešusu, oteklý hovadí kousance. Jsou různá typicky tábornická a čundrácká zranění. Zeptejte se libovolného lesního dobrodruha, uslyšíte patrně výčet hodný útlé knížky polohumorných historek. Na rozdíl od podlých chorob zejména běhavého rázu se nepříjemné následky většiny takových nehod hlásí o pozornost obratem.
Jsou však i takové, které si své překvapení ponechají na ráno.
Táborník pak v rosou třpytivém úsvitu nechápe, proč odlepení se od spacáku tentokrát více bolí na uchu, než na duši.
Maminka mě před tím varovala.
Její uši spálilo tatranské sluníčko.
Já si je odřela o soušku, kterou jsme na ramenou nesli z lesa.

Na mou duši, nosit uši,
to je volba, která sluší,
hned tak z módy nevyjde.
Kdo své uši denně nosí
věřte tomu, na toho si,
jen tak někdo nepřijde.
K tomu ovšem třeba říci,
oslí uši na zajíci
nejsou žádná paráda.
Navíc byste měli vědět,
kde vám budou uši sedět,
nedávat je na záda.
Až když jsou, kde mají být
to vás mohu ujistit
pak se stanou zázraky.
Uslyšíte hukot vln,
šepot písku z pouštních dun,
řev letadel nad mraky.
Zpěv i smích i kapku pláče,
šelest větví, povzdech spáče.
A pak večer pod peřinou
stovky zvuků v ticho splynou.

Kamëlë ležela schoulená ve tmě, v drüeinové kleci, tak malá, až byla skoro neviditelná. Zavřené oči, pevně semknuté rty, uši splývající podél hlavy jako závoj temně fialových vlasů. Zdánlivě bez dechu.
Nebyla mrtvá. Jen čekala.
Paüsüe ji byla zkontrolovat, ale nakonec její slabosti nevyužila. Nechala ji tam ležet v hybernaci, v podivném stavu na prahu smrti.
Kamëlë neměla jinou možnost, pokud chtěla získat alespoň sebemenší šanci na přežití. A trefila se. Paüsüe nebyla hloupá, ale boty její předchůdkyně velekněžky jí byly zatím příliš velké.
Tma byla nekonečná, chladná, össenské tělo dokonale objímala jako perfektně padnoucí rukavice.
Kamëlë vyčkávala. Tiše, pokorně.

Vážná hudba a R&B. Honosný palác a přecpané sídliště. Léky a tráva. Jedna adoptovaná holka a spousta dětí v bytě. Sedět na vozíku a sedět ve vězení.

Nemuset pracovat a nemoct sehnat práci. Vzdorovat lítosti a starat se jenom o sebe. Být závislý na druhých a dělat si, co mě napadne. Bát se opustit starou fotku a nové dopisy a zkusit flirtovat s každou.

Závit a protizávit. Kozlík a protikozlík. Tvrdá skořepa, měkký lalůček.

Ucho s dírkou a ucho bez ní. Ucho s náušnicí a ucho bez ní.

Zaměstnavatel a zaměstnanec.

Dost těch protikladů. Prostě přátelé. Navždycky spojení párem náušnic.

"Není to tak hrozné."

"Hmm."

"Ne, vážně. Tak dokážeš slyšet moje myšlenky a já tvoje. A co. Je to takové splynutí duší."

"Uší."

"Cože?"

"Splynutí uší. Slyšíme myšlenky nahlas."

"No, když to takhle podáš..."

Superman chtěl změnit téma, ale zarazil ho Batmanův výraz. Vypadal velmi zdrceně.

"Bruci, co se děje?"

"Právě jsem si uvědomil, že jsem nechal zapnutou žehličku."

"Žehličku."

"A sporák."

"Tak zavolej Alfredovi."

"Je to nová žehlička. Alfred s ní neumí zacházet."

"Ehm..."

"Omluv mě."

Batman zmizel. Clarkovi spadla brada, když uslyšel jeho poslední myšlenku: Doufám, že si neuvědomí, jak moc ho miluji.

A krucipísek, pomyslel si Clark.