Originální

"Když já ti nevím Karle, mě to vážně nepřijde jako dobrý nápad."
Karel si jen dramaticky povzdechl a bezeslovně pokračoval v přitloukání posledního hřebíku do cedule co jsem mu přidržoval na plotě.
"No a ví o tom, že z nich děláš uměleckou performanci?"
"Spontánnost je to nejdůležitější! Chce to syrovost! Nevědomost! Přirozený pohyb!"
"Přirozený pohyb bude až na nás zavolaj ostrahu a my se jim budeme snažit zdrhnout - dolů dolů dívají se sem zdrhej! Potichu sakra!"

---

Cedule s nápisem "Akta banánového háje - spontánní umělecké dílo" vydržela na plotě kolem mužské nudistické pláže celé dvě hodiny než ji pohoršený správce sundal.

Úřední spis o právech banánových hájů, sepsaný dne 24. 8. 2078:
Banánové háje jsou plně podřízené lidem. Musí je ve všem poslouchat a nesmí nijak odmlouvat. Nesmí se s nimi nijak spolčovat ani je přesvědčovat o pravdivosti svých slov. Nesmí k nim promlouvat bez dotázání mluvit ani s nimi nijak komunikovat, nesmí jim nic dávat ani si od nich nic brát. Jednotlivé háje spolu nemohou nijak komunikovat. Nesmí dát najevo jakékoli nespokojení s jakoukoli osobou lidského typu. Při porušení jakékoli z těchto pravidel má jejich majitel právo na jejich spálení. Tento spis vydal obor na ochranu rostlin. Za práva všech!

Sanie doufala v kvalifikovanější práci.
Zatímco ji podivínský dědic záhadného zámku, hrabě Gerwald, najímal jako historičku, která bude kategorizovat cennosti, které Gerwaldovi desítky generací hromadili, její skutečná práce zahrnovala masáže nohou, mazání sendvičů, ochutnávání omáček, zda nejsou otrávené, zalévání květin, když to zahradník přehnal s pitím, a neustálé více či méně nepříjemné srážky s výstředností zaměstnavatele.
Třeba když minule zalévala květiny – otevřela dveře salonku a zastavila v němém úděsu. Na čalouněné lenošce ležela kudrnatá žena v leopardí kůži. Nad ní polonahý Gerwald, provinilý výraz, v ruce banán.
Bleskově se vzpamatoval a rozzářil se jako vánoční stromeček.
„Přidáte se?“
Okamžitě zabouchla.

Pan Patrickson svíral svou starou šedou aktovku. Každý poznal pana Patricksona podle jeho nerozlučné šedé aktovky. Teď seděl v mé pracovně a koukal na mě zpoza svých velkých brýlí.

„Co s těmi banánovníky budu dělat? Je to doslova v háji!“ tenkrát jsem to bral dost rozčileně.

Pan Patrickson nesměle mlčel.

„Zdědit plantáž! Co ho to napadlo, odkázat mi takový zatracený danajský dar!“ dloubnul jsem do dokumentů rozprostřených po stole.

Pak mě napadla spásná myšlenka: „Co kdybych to někomu daroval! Banány a všecko!“

Pan Patrickson se na mě podíval výrazem, který značil, že můj skvělý nápad zas až tak skvělý není.

Vidina toho, že se vyspí ve své vlastní posteli ho hnala kupředu, i když slunce již zapadlo. Vesnice už nebyla daleko. Široká stezka byla suchá a chladný větřík si hrál ve vlasech. Zničehonic se vedle cesty za houštím ozvalo krátké zaržání.

Rozhlížel se, ale nic neviděl. Když se opět podíval na cestu před ním, tak tam stál velký, černý kůň. Odfrkl si a otočil k němu hlavu. Oči mu žlutě svítily. Snad se to pocestnému zdálo, ale kůň promluvil.

„Tvůj dům už nestojí, poutníče. Nemáš už domov. Vesnici vypálili. Otoč své kroky.“

Než se stihl vzpamatovat, kůň byl neznámo kde.

Filip se probouzí s bolestí hlavy. Chce si vzpomenout na včerejší večer, ale neúspěšně. Prostředí banánového háje kolem něj mu ale je povědomé - je kousek od Filipova oblíbeného baru.

Už dříve v hájku skončil se slečnou po párty, ale nikdy tam nespal.

V baru vidí uklízet kamaráda barmana Michala, třeba ten bude něco vědět.

"Fílo, ty teda vypadáš :D"

"Dík, to vím taky. Mám okno."

"To zní že sis dobře zarajtoval. Ale překvapilo mne, že Monika přišla zpátky po půlhoďce..."

Filipovi se rozsvítilo - na chvíli se od Moniky vzdálil, najednou na něj spadnul trs banánů a na akt už nedošlo.

Akt I:
Do banánového hája prichádza družina lúpežnikov.
..to znie divne, škrt.
Akt I:
V banánovom háji tančí skupina lúpežníkov.
Éééhm...škrt.
Akt I:
V banánovom háji sedí skupina lúpežníkov.
.. a jedia banány, čo?.. škrt...
Akt I:
V banánovom háji sídli skupina lúpežníkov..
..v pomarančovom háji bolo asi plno...škrt..
Akt I:
Skupina lúpežníkov sa plíži k banánovému háju..
..cvičný útok na banány, že? ŠKRT!
Akt I:
V banánovom háji sa schádzajú lúpežníci..
..diskutovať nad cenou banánu asi..škrt..
Akt I:
Lúpežníci zdrhajú z banánového hája..
..prenasledovaní banánmi určite..škrt..
Akt I:
Lúpežníci posielajú banány do hája.
Tak im treba!!!