Originální

Když dorazila první zpráva, brali to jako nějaký bláznivý výmysl vesnice ze vzdáleného koutu království. Dopisu nebyla přiložena velká váha, i když se do vesnice nechal poslat nějaký peníz a látky, na uspokojení obyvatel.

U jedné zprávy to nezůstalo, přicházely další směrem od té zapadlé vísky ke královskému městu. Nejprve z hradu posílali na přilepšenou, brzy ale přestali, nehodlajíc dále přiživovat tuto bláznivou historku.

Nevšimli si, že z postižených oblastí již nové zprávy nechodí. Až když se kousek od sídla začali lidi během mrknutí oka měnit v lesní porost, museli začít jednat. Dříve než se sami všichni promění ve smrky.

V království vládl moudrý a spravedlivý král. Pod jeho vládou se dařilo a země vzkvétala, a to i přes různé katastrofy, které ji vždycky jednou za čas postihly. Lidé byli nadšeni a svému králi vděční, že se o ně tak stará. Vždyť nikdy netušili, kdy další pohroma přijde, a že přišla pokaždé, když se jim dařilo nejlépe.

Na zámku král pozoroval a poslouchal zprávy, jak se věci mají. A když byli lidé někde až moc spokojení, až moc šťastní, seslala se na tu část země pohroma. Vždyť nejlepší poddaní jsou ti, kteří v sobě mají trochu strachu, jsou králi zavázaní.