Přišly i s postelí
Já vím, že už je po termínu, ale když ono se to stalo teprve včera pozdě v noci. Stejně je to NESOUTĚŽNÍ, BEZ NÁROKU NA BOD.
Tak co.
Poklidně si čtu v posteli a vtom…
„Řach, vrzzz, skříp…“ ozývá se mi nad hlavou. Napjatě se zaposlouchám. Dobře vím, že nad ložnicí je jen nízká půdička, zloděj by se tam nevešel.
„Bum, prásk, vzuuum…“ pokračují zvuky hluky. A jéje, to nejspíš budou kuny. Vypadá to, že u nás chtějí bydlet.
„Skříp, vrzy, vrzy, vrz…“ To asi bude postel po babičce.
Při představě chumlu kuňat, které si vesele hrají u nás na půdě, jsem se orosila.
Zkusila jsem kunám nabídnout večeři okořeněnou antikoncepcí. Znechuceně na mě zasyčely, že blafy pro veverky ony nežerou.
No to jsou radosti. Kuňatům se nevyhnem.
Nejdřív mravenci, teď kuny. To je tak, když bydlíte u lesa.
- Číst dál
- 26 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit