Poslední týden je tu, doufám, že vás už krize přešla a máte dost sil do finiše.
Téma pro 25. 4. 2022: Pravda
Toto téma bude uzavřeno 25. 4. 2022 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat tady.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov
Témata nepadla tak, jak bych byla potřebovala, takže jsem se tohle drabble nakonec rozhodla dát jako NESOUTĚŽNÍ BEZ NÁROKU NA BOD.
Přímo navazuje na Čas na pravdu II, doporučuji číst chronologicky.
Kdesi na Moravě, jaro 1889
Viděl, jak zbledla, a lekl se, jestli neomdlí. Slečna Lydie Treschlová však nepatřila k omdlévajícímu typu dam. Výraz v její tváři se rychle změnil.
„Pane Bože! Člověk znalý,“ vydechla. „To ne!“
V tu chvíli pochopil, že je svým způsobem zle. Bezpochyby něco věděla. O čarodějích. Zjevně i tu horší část pravdy. Možná jenom tu horší část... „Lydie.“ Poprvé ji oslovil jen takto. Nejspíš až příliš odvážné.
Odtáhla se. „Nepoužívejte. Moje. Jméno!“
„Protože jméno má moc,“ doplnil ji.
„Protože jméno má moc, ano!“
„Moc se omlouvám,“ řekl tiše. „Nikdy bych vám neublížil.“
V nepříliš vzdálené budoucnosti jí ublíží.
Jí i sobě.
NESOUTĚŽNÍ
Pokračujeme v příběhu, Ryka jsme opustili ve chvíli, kdy mu někdo přimáčkl nůž na záda.
Muž ho vzal za rameno a naznačil mu, že má couvat. Ryko poslechl, koneckonců stačil jeden chybný pohyb a měl by ocel v ledvině.
„Takže Marysa lhala?“ utrousil koutkem úst. „Nikdy vám nešlo o Simeona?“
„Nelhala, jen neodhalila celou pravdu,“ odpověděl únosce se silným theoským přízvukem.
Protože Ryko byl při návratu do sálu pozadu za ostatními, teď k němu stáli zády a nikdo si nevšiml, že ho někdo odvádí pryč. Brzy se dostali do chodby, z dohledu sálu. Tam ho Theosan otočil a strkal před sebou.
„Co se bude dít teď?“
Do zad ho znovu rýpla špička nože. „Co myslíš?“
Chcete si i vy přečíst reportáž o svém oblíbeném zvířecím sportovci?
Neváhejte mě kontaktovat! Využijte poslední možnosti napsat si o zvíře na přání!
S nečekanými problémy se museli potýkat pořadatelé klokaního gymnastického závodu. Před zahájením disciplíny kůň našíř se zjistilo, že všechny koně kamsi zmizely.
Naštěstí se podařilo najít náhradu – jeden z koní v hledišti se nabídl, že za ztracené nářadí zaskočí. Nebyla to sázka na špatného koně. Náhradník vydržel celé závody, nového koníčka však nejspíš nenašel.
„Bolí mě záda,“ postěžoval si. „Příště vyzkouším raději šachy.“
Organizátoři předpokládali, že nářadí někdo ukradl, pravda však byla poetičtější. Koně byly později nalezeny ve vedlejší hale, kde probíhaly závody koňských sprinterů. Celý život dřely pro sport jako koně, takže si pravděpodobně chtěly sportu užít jako diváci.
Reklamní okénko: Líbí se vám Novinky ze světa sportu? Sledujte facebookovou stránku Brak Čabrak - sportovní novinář! Jen tak budete mít přehled o tom nejdůležitějším ze světa zvířecího sportu po celý rok.
Jakmile Sir Humphrey, stálý tajemník ministerstva pro administrativní záležitosti, vešel do kanceláře svého nadřízeného, ministr bez pozdravu spustil:
Představte si, Humphrey, ministerstvo práce obešlo nařízení o úsporách tím, že své úředníky poslalo na plně hrazenou služební cestu do Kanady, jenže jeli nanejvýš metrem na Trafalgar. Šokující, že?"
...
"Nevypadáte překvapeně, nás se vyšetřování týká také, ale my jsme nic takového neudělali, že ne?!"
...
"Proboha. Co mám říct výboru, když se mě zeptají? Nemůžu lhát, to mám prostě říct, že je to pravda?"
"Je to pouze otázka poněkud kulantnější formulace, pane ministře. Mohl byste například řici, že je to velmi závažné tvrzení, které je podle vašich informací ekvivalentní tomu, zda ono samo, či jeho negace, jsou naprosto a zcela nepravdivé."
Na Trafalgarském náměstí se skutečně nachází vládní budova s názvem "Canada House", slouží ke konání společenských údálostí spojených se vztahem Spojeného království a Kanady.
Vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, říká apoštol Pavel.
Někdy není tak jednoduché odhalit, co vlastně je přímo před námi.
Někteří proto mají zato, že není jen jedna, ultimátní pravda.
Ale možná je to tak, že je, a skládá se ze spousty fazet, jako drahokam... a záleží jen na tom, ze které strany na ni nahlížíme.
A možná, když tu "svoji" dáme dohromady s pravdou někoho jiného, dojdeme k nějaké hlubší.
Písmo představuje Pravdu ztělesněnou, kráčející po zemi a vyzývající k následování.
Pravdu, která se nechá přibít na kříž, aby ukázala, že jsou věci, které prostě nemohou být relativní.
Liška si své odpracovala a Jestřáb je pořád jako na trní. Podezřelý mu unikl a on ho dopadne! Nebo nějakého jiného.
Jenže jak rozlišit, co za to stojí?
Rezka přijímá oznámení.
Ztratil se zlatý náhrdelník! Určitě za to může snacha.
Nikdy neexistoval.
Sousedův pes nám zadávil ovci. Soused ji snědl, aby schoval důkazy. Celou, já to viděl.
Tak určitě...
Tolik záměrných lží, jen pro drama. Vyřeší je jednoduchá pochůzka a vztyčený prst.
Ty dvě mladé slečny, jak spolu bydlí, nevychází ven. Z komína se dlouho nekouřilo. Jeden by se o ně bál.
„Běž,“ řekne Rezka Jestřábovi.
Má na pravdu nos.
Grrr, zase jednoslovné širokozáběrové téma. Na tohle prostě nic vtipného nevymyslím...
Než jsem začal usilovat o nesmrtelnost, prahl jsem po vědění. Měsíce a roky jsem strávil cvičením koncentrace na nejhlubší proudy Síly, které mi umožnily vidět skryté, slyšet nevyslovené a dobrat se pravdy. Dostával jsem se hlouběji a svět kolem mě se stával stále temnějším. Jídlo již zdaleka nechutná tak dobře, když víte, jak se vyrábí. Ženy nejsou tak krásné jako dříve, když nahlédnete pod pečlivě upravenou fasádu. Zábava mezi společenskou smetánkou se stane téměř nesnesitelnou, když skrze pozlátko prohlédnete tupou prázdnotu. Uvědomil jsem si zásadní pravdu: Svět touží a potřebuje být klamán, pravda by ho zahubila.
Darth Plagueis, Deník poznání
Skupina vyšetřovatelů stála ve výslechové místnosti kolem podezřelého.
“Kde jsi vzal ty peníze?!” zněla stále stejná otázka.
Kryse podobný mužík rozhodil rukama: “Kolikrát vám to mám říkat! Spadly z nebe. Hleděl jsem si svého a najednou přede mě dopadl trezor s penězi. No opravdu, čistočistá pravda.”
Kapitán si povzdychl.
***
V opuštěném skladišti v docích seděli dva muži přivázaní k židlím a kolem nich stál kruh mlčenlivých goril v oblecích.
“Kde jsou moje peníze,” zeptal se kápo a popotáhl z doutníku.
“No šéfe, vy nám to nebudete věřit, ale je to čistočistá pravda. Letadlo ztrácelo výšku a museli jsme odhodit zátěž…”
Při kolizi Měsíce se Zemí se ukázalo, že je všechno jinak. Měsíc je stvořený ze snové matérie, která je schopná oživit téměř cokoliv.
Volně navazuje na Oriigiinála a Smrt, smích, vstávání
"A dědo?" přerušila moje vyprávění.
Zmlknul jsem a pohlédl na ní. Seděla na koberci už hodinu a nezdálo se, že by ji můj životní příběh nudil.
"Co se stalo s Káčkem?"
"To je každému záhadou," snažil jsem se neznít moc dramaticky.
"Jak to myslíš?" nechápala.
"V SÚPKNu si myslí, že utekl ze zóny. A další pak, že prostě umřel. Tak jako ostatní vojáci."
Zamyslela se.
"A co si myslíš ty, dědo?"
Mám jí říct pravdu?
Mám jí říct, kde vzala Oriigiinála všechny tajné informace o rozmístění jednotek?
Jak vezme malé dítě fakt, že vládkyně strojů pohltila nejlepšího přítele jejího dědečka?
