Merlin BBC

"Merline!"

Merlin si pobrukoval, zatímco připravoval v kotlíku léčivou směs. Ke stereotypnímu obrazu čaroděje už mu chyběl jen plnovous a špičatý klobouk.

"Merline!"

"Hmm?" zamručel nepřítomně.

"Už to bude?" brblal Artuš.

"Cože?"

Princ protočil oči v sloup. "Můžeš se konečně přestat snášet s hlavou v oblacích a dávat pozor?" Natáhl ruku a rozcuchal Merlinovi vlasy.

"Hej! Za co to bylo?"

"Zasloužil sis to. Vůbec mě neposloucháš. Mě! Budoucího krále Kamelotu..."

"Obřího náfuku..."

"Chrabrého rytíře..."

"Který potřebuje mastičku na naražený palec," Merlin vrazil ampulku Artušovi do ruky a sledoval, jak princ rudne studem.

Konečně mám poslední slovo! Zastříhal Merlin vítězoslavně ušima.

Jako by v Kamelotu neexistovaly tuny schopnějších sluhů, kteří ve skutečnosti vědí, jak vycídit zbroj. Kteří vědí, jak osedlat koně, uvařit stravitelnou večeři nebo zkrátka jen připravit koupel.
Merlin byl uštěpačný, otravně vlezlý, nemehlo takového kalibru, že i princův kůň by jeho práci zvládl lépe.
Nemělo smysl ho ani vychovávat, neboť pro Merlina byl respekt jako senná rýma. Nepohodlí, co musí občas vydržet, když není zbytí.

Byl líný, věčně se ztrácel, neudržel v ruce ani meč. Byl naprosto k ničemu.
Artuš vzteky vpadl do Gaiusových komnat, aby tomu zahálčivému nešikovi vynadal za to, jak… se na něj právě usmál.

Ksakru!

"Goddammit, Merlin, again?!" he groaned and quickly got up. The sun was high up already but nobody had woken him up. And there was no breakfast and, of course, no Merlin.
***
"Are you blind?" Arthur asked when his manservant brought him the wrong armour. "How many times have you polished it? Clearly not enough for you to remember what it looks like!"
***
"You know what? Do it yourself, you entitled prick!" yelled Merlin when Arthur complained about the bath being too hot.
Merlin was this close to punching him in the face. But makeup sex was always a better solution.

"Merline, pak tě budu potřebovat ve stájích. Gwain přišel s nějakou novou metodou výcviku koně a chceme ji vyzkoušet, než bude turnaj."
Merlin zívl. "Musí to být dneska? Moc jsem toho nenaspal a mám hodně práce..."
Hozené botě se vyhnul na poslední chvíli. "Zase jsi byl celou noc v hospodě? Možná bych spíš potřeboval drezuru pro služebníky!"
***
"Rychleji by to nešlo?"
Merlin se pevně držel Artušovi na zádech schovaný za podobou starého muže.
"Vážně jsi mě právě nakopl?"
"Hyjé, mladíku, nezdržuj! Myslel jsem, že chceš království zachránit, ne se tu poflakovat!"
Já ti dám drezuru, pomyslel si se zadostiučením Merlin.

Otázka první, urození páni, zvuk jakého zvířete vydával sir Gwaine, když konala se výprava za Rybářem?

Otázka druhá, co předstíral Artuš, když na něj sir Leon narazil na chodbě při honbě za duchem?

Otázka třetí hledá, jaké řemeslo vykonával otec sira Lancelota?

Otázka čtvrtá týká se našeho Percyho a toho, co chytil na slavné lovecké výpravě?

Otázka pátá vám zamotá hlavy. Kolik šatů vlastní urozená panna Morgana?

Otázka šestá, méně košilatá, ale jak jmenoval se ten bláhový chlapec, co mě chtěl nahradit a leštil Artušovu zbroj a pral mu košile?

Otázka sedmá zní, s jakou obludou oženil se slavně král?

He's unbelievable! I wake him up and dress him every morning. He bosses me around all the time. I need to bring him stuff and carry things. When he spills something, guess who has to clean it! Not to mention how many times I had to save his life. And now, he apparently needs me in the middle of the night?!
When I enter, he tells me to sit on his bed. I do. And then I feel his hands. And lips. Suddenly, I'm kissing him back. And when he asks for more, I somehow don't mind it at all.

Uther Pendragon rozčileně přecházel po místnosti. "Artuši, musíte prohledat prádelnu a všechny tam vyslechnout!"

Artuš potlačil zívnutí. Bylo velmi brzy ráno. "A co se vlastně stalo?"

Uther ukázal na tuniku položenou na židli. Byla modrá s růžovými proužky. "Tohle mi dneska ráno přinesli. Nic takového přece nenosím, musí v tom být zapletena magie!"

Artuš povytáhl obočí. "Myslíš, že ti tam někdo dal magické proužky?"

"Chci, abyste toho čaroděje hned našli!"

"Určitě je jenom omylem vyměnili. Zeptám se pradleny."

Merlin poslouchající za dveřmi si oddychl. Vážně nechtěl nikomu vysvětlovat, jak se mu při honu šotka v prádelně stala menší kouzelnická nehoda.

Merlin s Artušem stáli před jeskyní, kde se podle všeho měla příšera, která ohrožovala obyvatele Kamelotu, ukrývat.

"Jsi si jistý, že to nechceš nechat být? Je to očividně magické."

"Na rozdíl od tebe nejsem zbabělec, Merline. Pokud chceš utéct, tak prosím."

Merlin měl chuť to udělat. Místo toho ale nic netušícího Artuše Pendragona ochránil od vážnějších zranění a mezitím, co se král Kamelotu sbíral ze země, zahnal potvoru trochou magického ohně.

"A je pryč! Vidíš Merline? S trochou odvahy se dá postavit čemukoliv - třeba i magii."

Merlin poslušně kýval, ale v duchu protáčel oči. Za tohle ho určitě dost neplatí.

"Ten čaroděj je fakticky neuvěřitelný!" postěžoval si Artuš.

"Není s ním rozumná řeč! Nemá žádný respekt. Jediné, co doopravdy umí, je odmlouvat!" Vrh krátký pohled na Merlina. "Vlastně mi to někoho připomíná."

"No, možná bych věděl, jak líp jednat s čaroději."

"Prosím tě, co ty o tom víš?"

Merlin spolkl kousavou odpověď. "Kdybych třeba dostal den volna, mohl bych mu povědět o tvé velkorysosti..."

"Tak to by se ti líbilo! Už máš být ve stájích a potom mi přelešti brnění!"

Merlinova jediná útěcha byla vzpomínka na to, jak včera Artuše donutil, aby ho v jeho staré podobě nosil na zádech.