Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Že oba dva pořád mluví česky mizerně."
Paní Vonásková si povzdechla. Guru Procházka si také povzdechl: "Jsem duchovní vůdce, ne učitel jazyků."
"Dobře udělané, dobře všechen," poplácal ho Elvis po rameni. "Všechen mluvit a rozumnout."
"Nejdobřejštěji ty vycvičil do moje mě," pochválil ho i malý Lojzík Beránek. "Dobřejštěji na Alaberanu na češtinou nikdo nemluví než moje mě."
Paní Havránková se upřeně zahleděla na guru Procházku. Ten pokrčil rameny a sklopil oči.
"Nebuď studlivý, guru Procházka, že něco nedokázals natrénovat nás," utěšoval ho povzbudivě Elvis, "každý učenec může spáchnout nějaké ty omyly moderní drezury."
Doufám, že všechna děsuplně polámaná slova jsou takto napsána záměrně. Včetně titulku, protože Učinčený Pavilon zní mnohem patřičněji než Učiněný Babylon.
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Nevěřila bych, že se spřátelí tři tak odlišní lidé."
"Lojzík je Alaberan."
"Guru Procházka a Elvis lidé jsou."
"Zase se hádáte."
"Vy jste začala. A mariáš je hřích."
Opatrně vyhlédly z kuchyně do obývacího pokoje, kde u krásného karetního stolku po švýcarské tetě paní Havránkové guru Procházka právě beznadějně prohrával nahlášenou stovku.
"Paní Vonásková, oni nám vůbec nepomohli s loupáním brambor."
"Mužští. Ale jíst budou!"
"Bramboráky podle receptu vědmy Stehlíkové? Samozřejmě, nikdo neodolá."
"Pánové, bramboráky!" ohlásila paní Vonásková.
Malý Alois Beránek odhodil karty: "Hrnec do oni!"
Guru Procházka ho opravil: "Hrrr na ně!"
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Že se to nedá poslouchat."
"Jak by mohlo, když je to z Prahy," souhlasila paní Vonásková, "guru Procházka říká, že z Prahy nemůže přijít nic dobrého, protože tam lidé nezdraví starší a nemyjí si ruce."
"Tak proč se ptáte?"
"Ptala jsem se spíš na to, jestli jste pořád tak pyšná, že jsme ho zachránili a přivezli zpět na Zem."
"Přestala jsem, když se dal dohromady s tou strašnou pražskou kapelou."
"Také nechápu, proč ho zaujali. A když zpívá, je úplně strnulý. Připomíná mi zombie z Nymburka."
Obě litovaly, že Elvise postihla paralýza Výběrem.
Mladí lidé už dnes asi Pražský výběr neznají. Jen bych upozornil, že stylově k Obchodu s realitami je bolševici zakázali po koncertě v Hradci...
Těžko říci, zda by Elvis Aaron Presley, unesený Alaberany a navrácený na Zem paní Havránkovou, paní Vonáskovou a Aloisem Beránkem, navázal spolupráci právě s touto kapelou. Ale pokud ano, pak by u něj pravděpodobně k jisté paralýze došlo.
Ostatně mnoho zdrojů soudí, že Elvis Aaron Presley zemřel hned po porodu a byl nahrazen svým zlým dvojčetem Jessem Garonem. Zda už v tom měli prsty Alaberani, to se zatím nepodařilo ověřit.
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Jak říká guru Procházka, kdyby si v Americe myli ruce a zdravili starší lidi, tak by jim ho tehdy neunesli."
"Pravdaže."
"Víte, neměla jsem jeho písničky ráda. A když je před pár lety přezpívala ta rajda Majerová..."
"Stejně je naše občanská povinnost pro něj letět, když nám Lojzík Beránek prozradil, že ho pořád mají na Alaberanu," řekla důrazně paní Vonásková.
"Jsem ráda, že Lojzík poletí a bude řídit. Ten jeho talíř má tři volanty, to bych asi nezvládla," přiznala bývalá pilotka paní Havránková.
"Ano, bez Lojzíka by to mohl být výlet do prázdna."
Alternativní název by mohl být Návrat Krále, ale to už použil někdo jiný.
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
Ta zaraženě sledovala soustavu křivulí a baněk na kuchyňské lince, z nichž do velké mísy vytékala narudlá tekutina a houstla do něčeho, co nepříjemně připomínalo krvavý chuchvalec. Otřásla se odporem.
"Chtěl vám jen udělat radost," zdůraznila paní Vonásková a pohladila Lojzíka Beránka po zelené hlavě.
Malý mimozemšťan vyhrkl: "Udělal jsem vám beránka."
Krvavá šlichta se pomalu začala spojovat a najednou v míse ležela skopová kýta.
"Upečete zase pro moje mě beránkový pilav, prosím? To je nejdobřejštější jídlo."
"Uvařím," slíbila paní Havránková a znovu se otřásla. "Vezmi toho beránka a hoď ho do hrnce."
Nepoužívám slovo "žufan" (nářečně to označuje naběračku, pokud žijete ve šťastnějších oblastech, kde takové slovo neuslyšíte) a titulek bych vymyslel jiný, ale když jsem ve wikipedii zjistil, že pilav (nebo pilaf) se v mandarínské čínštině řekne "zhua fan" (což se svou limitovanou znalostí pinyinu vyslovuji právě "žufan" -- schválně, zkuste si to pustit na google translate), nemohl jsem jinak.
Podotýkám, že nejsem vegetarián, ale z masa jím jen ryby, takže žádnému beránkovi nebo Beránkovi bych neublížil jinak než literárně. To, že návštěvník z "Alaberanu" se bude jmenovat Alois Beránek jsem původně myslel jen jako drobný vtípek, ale ukazuje se, že to může být velice funkční, pokud se objeví vhodné téma.
Může se stát, že tomuto drabble neporozumíte. Netrapte se tím, není napsán úplně přístupně, spíše je to můj hold lidem, kterých si nikdy nepřestanu vážit.
Diferenciální geometrie.
Pravděpodobně nepravděpodobný závěr šachové partie (jsem mizerný šachista a netajím se tím).
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
Ta nepřítomně čistila útočnou pušku AK-47 a přitom si prohlížela synopsi přednášky. "Raději to přepište do souřadnicového vyjádření, dámy ve Vesně se v operátorové algebře moc nevyznají. A střelec bere koně na C4."
Paní Vonásková se urazila. "Osvětová přednáška by měla být moderní. Tenzor k Levi-Civitově konexi se píše operátorově. Věž na G8 šach."
Paní Havránková se nadechla, aby se vyjádřila k formalismu zápisu přirozených operátorů na Cartanových konexích.
"Henri Cartan by ve Vesně nepřednášel. Střelec na D8."
"Pletete si ho s Élie Cartanem. A já přednášet budu. Kůň na C6 šach mat."
Élie Cartan byl otcem Henri Cartana a po pravdě řečeno, o diferenciální geometrii vím jen málo, zatímco algebraické topologii jsem zasvětil deset velmi zajímavých let svého života.
Měl jsem pocit, že dámy hrající šachy by se měly bavit o něčem, co naznačuje jejich schopnosti hrát dobře. Mezi mými spolužáky matematiky byla spousta skvělých šachistů, takže se to nabízelo samo. Osvětový spolek Vesna působil a znovupůsobí v Brně. Nejsem si jistý, zda by dámy v něm osvětově vzdělávané ocenily moderní geometrii. Protože jsem situoval městečko, kde žijí mé hrdinky, někam na pomezí středních a východních Čech (ostatně sám jsem se hodně napřemýšlel, které městečko to ve skutečnosti je, a mám svůj tip -- mezi Nymburkem a Hradcem je poměrně málo míst spojených železnicí tak, aby mělo smysl jezdit na obě strany, takže lze s úspěchem hádat), ale nemám sebemenší tušení, jaké ženské spolky působily v této oblasti. Proto jsem záměrně nesprávně použil Vesnu.
A nakonec bych měl vysvětlit název drabble. Odkazuje na dnes již kanonickou monografii moderní geometrie Natural Operations in Differential Geometry vynikajících profesorů Ivana Koláře, Petera Michora a Jana Slováka, z nichž dva mě vzdělávali, byť, jak řečeno výše, před geometrií jsem dal přednost algebraické topologii.
A nakonec, většinou se snažím psát tak, že paní Havránková je ta drsnější a tvrdší, nicméně v dnešním drabble ji paní Vonásková naprosto utřela. To nesedí k jejich charakterům. Řekněme tedy, že paní Vonásková je chytřejší a vzdělanější (vždyť pracovala jako jeřábnice v Gran Chacu!), ale v praktickém životě je pořád drsnější paní Havránková. A proto je tam ten samopal, pardon, útočná puška. Nezbytný atribut ženské drsnosti.
Když dámy mluví o Aldebaranu, z neznalosti nebo tvrdohlavosti mu říkají Alaberan.
Vojenská tajemství
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Víte, jak nesnáším, když vůbec nechápu, co se děje."
"Vím. A přiznat tohle vám muselo být nepříjemné," soucitně se k ní naklonila paní Vonásková.
"Myslela jsem, že je to zeťák té fuchtle Pospíšilové, ten, co krade stavebniny."
"Jeho mladší sestra, ta odbarvená Jituna, prý prodává drogy. Říkala to naše Helena."
"Jenže krást stavebniny a pořádat spiritistické seance o historických vojenských tajemstvích, která pak prodá Alaberanským invazním silám, to jsou různé věci."
"Velezrádce je těžké poznat."
"Mám na to školení, a přece nevím."
"Špioni a velezrádci by na sobě měli mít nějaké poznávací znamení."
Paní Vonásková je na rozdíl od paní Havránkové naivní v tom, jak probíhají špionážní hry.
Ne, špioni a velezrádci na sobě v běžném životě poznávací znamená nemají.
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Představovala jsem si to jinak."
Obě mlčky hleděly na hroudy hlíny dopadající na rakev paní Havránkové.
"Nebojte se, na smrt si zvyknete," uklidňoval duch paní Vonáskové.
"Budu muset, že?" ironicky se zeptal duch paní Havránkové.
"Ano, budete. Možná to zrovna pro vás bude první věc v životě, na kterou si budete muset zvyknout."
"V životě?"
"Promiňte, to mi uklouzlo."
Duch paní Havránkové to přešel. "Nejvíc mi vadí, jak jsem se spletla při pohovoru na místo redaktorky ve Vlastě, když jsem té drzé kádrovácké flundře odpovídala na otázku Kde se vidíte za pět let?"
Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Nerozumím z toho jedinému slovu," připustila zaskočeně. ...minimalizovat dynamickou motorickou aktivitu k eliminaci potenciálu ruptury sutury.
"To je nějaké téma pro drabble?" zeptala se nevěřícně.
"Ale ne," vysvětlovala netrpělivě paní Vonásková, "řezali mi mateřské znaménko a tohle mi pak doktorka Běhounková dala jako doporučení, co mám dělat. A já tomu nerozumím."
"Ta zrzavá Běhounková z Kopidlna? Její manžel je architekt a notorik.
Projektoval dům Řezníčkovým úplně ožralý a do roka spadl."
"Mladá Řezníčková se tahá s chlapama. Ale co tedy znamená ten recept?"
"Nechte to být. To napsal nějaký ten generátor náhodných slov."
"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Myslím, že oranžový melír ve vašem věku je nehoráznost."
Paní Vonásková zalapala po dechu. "No jestli si myslíte, že vám ta trvalá sluší, tak jste vedle jak ta jedle. A ten melír mi dělala vaše Miluška."
"Trvalá vypadá důstojně a naše mladá neví, co dělá," promptně pomluvila vlastní vnučku paní Havránková.
"S trvalou vypadáte, že vás chystají do rakve," kontrovala paní Vonásková.
Teď zalapala po dechu paní Havránková, ale nenapadla ji dost jedovatá odpověď.
Kadeřnice Málková vyděšeně sledovala hádku obou dam, ale v žádném případě neměla chuť zapojit se do té bujaré strkanice.
