DMD č. 23. pro 23. 4. 2023. Téma: Hrrr na ně!

"Ha. Zajímavé."

John Constantine si zapálil cigaretu. Sen si povzdechl.

"Constantine..."

"Já vím. Tady se nekouří. Co potřebuješ tentokrát, lásko?"

Sen se zamračil. "Moje noční můry se rozmnožily. Chci, abys je pochytal."

John povytáhl obočí. "Nemůžeš jim prostě dát krabičku kondomů, aby se přestaly množit?"

"Constantine!"

"Fajn, fajn," protočil John oči. "Máš štěstí, že jsi sexy," zamumlal. "Tak hrrr na ně!"

Pronesl zaklínadlo a vzduchem se rozeznělo mňoukání, jak se objevilo dvacet koček a vrhly se na neposlušné noční můry.

"A co mám dělat s těmi kočkami?" pronesl později Sen.

John si odfrkl. "Co já vím? Jsem exorcista, ne zvěrolékař."

“Tak co bude? Svrbí mě ruce.”
“Klid Kostimlate, však si brzy zabojuješ. Kníže ale nejdřív musí vyslechnout jejich žádost o mír.”
“Proč?”
“Protože je rytíř.”
“A?”
“Protože si to jeho čest vyžaduje. Nemůže pobít protivníka, který se vzdá a vykoupí.”
“Protože je rytíř?”
“Jo.”
Kníže se vrátil z jednání: “Tak chlapi, balíme to, jedem domů. Baron složil kauci pět set hřiven.”
“Kauce? To je urážka?!” Kostimlat vykřikl jako tur a rozeběhl se směrem k protivníkovi.
“Cože? Útočíme? Už? Hrrr na ně!” ozvaly se výkřiky z tisíce hrdel a znuděná armáda se vrhla vpřed.
“Bij kdo v Boha věří. Bij, zabij!”

Nebylo vždycky jednoduché věřit, že za ně opravdu bojuje Hospodin.
Zejména z pohledu vojevůdce v první linii.
Tentokrát se Nejvyšší rozhodl jim to opravdu ukázat.
Vůdce národa stál na skále tak, aby na něj viděli... Pokud by tedy našli čas vzhlédnout nad hlavy valících se nepřátel.
Jeho ruce, zdvižené k nebi, jim zajišťovaly vítězství.
Že mu začíná docházet síla poznali podle toho, že museli začít ustupovat.
Tentokrát s nimi Hospodin hraje krutou hru.
Naštěstí dva pobočníci přijdou s plánem, jak starého muže podepřít a bitvu vrátit do rukou Božího lidu.
Posadí jej a jeho ruce vezmou do svých.
Izrael zvítězí.

Jak Hanina vidí chlapa k světu, hned šturmuje do útoku, žádný vojáček u ní nemá dispens. Bylo jasné, že ji takový krasavec nenechá v klidu.

"Jdem," zavelí a popadne kamarádku pod paží.
"Co děláš, pusť," panikaří Toni, ale Hanina už se prodírá davem jako ledoborec skrz Nordpolarmeer; Tonku vleče s sebou.

"Meine Damen," naznačí Niklas úklonu, jako nějaký filmový hrdina. "Co pro vás mohu udělat?"

Tonka cítí, jak se jí krev žene do tváří, ale Hanina je ve svém živlu. Rozdává úsměvy a koketní pohledy, natřásá se jako korouhev ve větru.

Tonka pozoruje, jak mu na holinky padá cigaretový popel.

"Pankráci, také jsi dostal mail o přijímačkách nanečisto?" táže se Jenovéfa.
"Ano."
"A zaplatíš?"
"Už jdu na to."
"Takže se mám zúčastnit?" zareaguje Zdirad.
"Samozřejmě!" odvětí Pankrác. "Na všech aspoň trochu atraktivních školách bude nával a u zkoušek bude rozhodovat každý bod. A štěstí přeje připraveným."
"Ach jó."
"Neachjákuj. Výsledek testu má největší váhu při přijímacím řízení a je to tak dobře. Buď rád, že dnes už nerozhodují kádrové posudky. A uvědom si, že další uchazeči budou tví nepřátelé, s kterými budeš soupeřit. Pročež je na čase začít trénovat."
"Takže hrrr na nepřátele?"
"Přesně tak, hrrr na ně!" praví Pankrác.

Doesn't matter how long you've been out there, the universe never ceases to show new wonders. My people, they don't quite appreciate the sheer beauty and magnificence of stellar objects our mortal senses can't even comprehend. We set sail among the stars, and what do we do? We kill, we lay waste, all for some vague 'glory'.
A beep returned me to the present. I tore my eyes from the spectacle on the viewscreen.
I may be a dreamer, a stargazer, but when push comes to shove, I too am a Klingon.

"Intercept course! Drop the cloak! Disruptors, full spread!"

Osprey seemed spoiling for a rumble.
"We totally could take him, I tell you!"
Lion shook his head.
"Didn't both Tiger AND Raven tell you it's a bad idea?"
"But what do they know. We could just jump in and out..."
"As much as I appreciate your enthusiasm for revenge, Osprey, this is something I will have to handle by myself, and with a bit more grace than just 'hurr durr, go get 'em'! Believe me, I tried."
He shook his head, bracing, and then stepped into the restaurant where his father was waiting for him with his new family.

Po skončení hokejového zápasu mezi husami a slepicemi došlo k dramatické potyčce.

Bitka vznikla kvůli osobním neshodám mezi hráčkami. Husí hokejistka si odmítla plácnout křídlem se svou slepičí soupeřkou a obvinila ji, že jí klofla manžela.
Ta jí vynadala slovy: „Ty huso!“
„Slepice jedna!“ zasyčela nazpět husí hráčka. „Drž zobák.“
Slepičí sportovkyně se pak skutečně natáhla po zobáku – ovšem své protihráčky – čímž rozpoutala rvačku. Oba týmy se do sebe pustily hlava nehlava.

„Na ledě bylo najednou tolik peří, že by to vystačilo na tři peřiny,“ popsal jeden z diváků.
„Bylo to strašidelné,“ dodal druhý. „Měl jsem z toho husí kůži.“

„Já jdu obsluhovat hosty do lokálu a ty tu zatím hlídej, až přijde Michelle s tou zásilkou munice,“ nakázal René Mimi Labonq, nové servírce, kterou mu do kavárny nasadila Michellina odbojová buňka.
„Nemůžu se dočkat!“ vykřikla nadšeně drobná blondýnka. „Už brzy nadejde náš den! Vrhneme se na špinavé okupanty jako smečka zuřivých ohařů na liščí škodnou a vyženeme je z naší krásné vlasti!“
„No no, ty naše malá amazonko, když jsem Michelle kývnul na tenhle podnik, o žádném vrhání řeč nebyla. Jestli se tu někdo na něco vrhne, tak jedině plukovník von Strohm na naší čerstvou dodávku vína a šnapsu.“