DMD č. 21 pro 21. 4. 2024. Téma: Úsek častých nehod

Koncem října už Hagrid se sto devadesáti centimetry převyšoval všechny členy profesorského sboru. Cestou na poradu potkal profesorku Prýtovou. Musela trošku zaklonit hlavu, když mu odpovídala na pozdrav.
„Dobré ráno. Jak se dnes máš? Už jsi hodně vyrostl, jak vidím.“
„Docela jo. Enom ty police mám v hájovně eště furt moc vysoko. Čaj si musim vařit v pučený malý konvici a hrnek mám taky pučený. A nářadí na zahradu taky. A u postele mám porád stoličku, abych se do ní dostal…“
Došli ke sborovně.
„Tady sem se pokaždý pořádně praštil vo futra,“ povzdechl toužebně. „Už abych byl zasejc jako dycky.“

Z kopců vede rozbitá cesta. Asfalt nikdy neviděla, výraz krajnice je jí cizí. Je plná serpentin. A opravdu nádherných výhledů.

Z vyvýšené kabiny starého náklaďáku mám hloubky jako na dlani. Další zatáčka. Kameny, šutry, výmoly. Urvaný břeh. Padá první jadrný výraz. A další.

Řidič si vesele zapaluje cigaretu.

Zezelenám a zachytím se dveří. Auto zběsile nadskakuje. Sypu ze sebe nadávky, jednu za druhou. Stejně jim nerozumí.

Pokývá hlavou a šlápne na plyn.

Začínám vzývat Pána, Krista a jemu podobné. Při první zastávce vypadávám ze dveří. Snažím se postavit na rozklepané nohy.

Ježiši, ty vole...

Jsem slušná holka. V Boha nevěřím.

U slova mlýn najdete v mapách přídavná jména. Mají určitý význam:
Horní a Dolní - více mlýnů na jednom toku.
Nebeský - na vodě, která jen napršela.
Čertův - létají do něj v noci netopýři,
ale hlavně - Spálený.
Požáry v mlýnech bývaly časté, protože se jedná o prostory s nebezpečím výbuchu prachu - jde o prach obilný anebo směs mouky se vzduchem. Je potřeba se vyvarovat vzniku jiskry, což se generace mlynářů naučily. Ovšem - pozor na technické inovace. Požáry zase začaly vznikat po výměně dřevěných potrubí za skleněná. Mlynářům pomohla fyzika. Při výměně za plastová už byla potrubí na ochranu proti statické elektřině uzemněná.

Nakonec ohnuli jednu ze svorek v dílně a Bedwyr se vrhnul s nadšením na otevírání zámku.

Fergus mezitím strašil a maloval ty nejčernější scénáře.

„Jen aby ti to nebouchlo, jako když jsi dýni třaskavku tady nechal bez dozoru. Pak jsme hodiny drhli ten sliz z podlahy a zdí. Doteď po tom tady zůstala ta nasládlá vůně, fuj! Nebo když jsi zkusil vrtat do strýčkova létajícího stroje. Další den vypadl strýček během výkrutu do výběhu ovcí, kde ho beran nabral na rohy tak, že…“

„Už to mám!“

Fergus samou samomluvou ani neslyšel, jak mechanismus kovově zachrastil a víko dřevěné krabice nadskočilo.

"Siriusi," řekl Remus ztrápeně, "chápu, že to patří ke tvý image Jamese Deana-" Sirius zmateně pohlédl na Jamese, který pokrčil rameny, "ale přijde ti rozumné... hm. Zapomeň na to," rázně odkráčel.

Vrátil se až večer.
"Tady," rozložil mapu Londýna, "zakreslil jsem problematické oblasti. Zejména tohle," poklepal prstem, "je úsek častých nehod, takže - vyznačil jsem to červeně - bylo by lepší tudy nejezdit. Jelikož-"
"Reme," zamumlal Sirius, "ale..."
Remus na něj vrhl uštvaný pohled.
"Jelikož jsi vůl a na nic racionálního slyšet nebudeš," James i Petr přikývli, "tak... tohleto... je kouzlo, se kterým to nemusíš řešit. Ta... věc," ucedil, "bude totiž létat."

„Od té doby, co se vám stalo v dětství to s tím vlkem, tak jste jako utržená ze řetězu. Jakmile vidíte vlčího občana, tak vás popadne amok a je zle. Jako pravidelná delikventka už nemůžete očekávat, že nad vámi kdokoli přimhouří oči,“ spustil Sojka.

„Já ty vlky jednou zabiju!“ vřísklo zuřivě děvče v červené kápi svázané ve svěrací kazajce.

„Cestou do práce jste vytlačila auto vlka, který jel točit pokračování snímku Tři malá prasátka. Skončil ve škarpě, načež jste zastavila a místo první pomoci ho začala škrtit. O měsíc později se stalo to samé s vlkem ze seriálu No počkej!”

Tak jo, byla tu ta záležitost se zmizením Freyjina náhrdelníku.
A taky ta záležitost se zmizením bohyně Idunn a jablek přinášejících mládí.
Souboj na život a na smrt s Heimdallem v podobě tuleně.
Jo, ta stavba zdi, odlákání stavitelova koně a narozením Sleipniho. To přijde na přetřes pokaždé. Že to nikoho po DOSLOVA staletích neomrzí.
Potom nečekaný crossover s Hermem a Kocourem v botách, který skončil mnohočetnými explozemi a zlomeninami.
A samozřejmě týdny, které strávil zaseknutý v liščí podobě.

Má smůlu. Jako by ho obklopovala svébytná atmosféra potíží, kamkoli se vrtne.
Posledně na něj zkusili hodit dokonce stávku bergenských železničářů.

Hlavní zásadu po tisících let znovu objeví tvůrci dokumentárních filmů: Nezasahovat, byť je situace v rozporu s jejich postoji.
Další zásady:
Nenechat se vylákat do komory, truhly, sudu…
Nepít alkohol.
Žádné kmotříčkování.
Nenechat se zlákat k šachu, kartám (uno ne!), skákání panáka… (Schovávaná a honěná představovaly výjimky – součást poslání.)
Morana musela podřízené vysvobozovat z neuvěřitelných šlamastyk, ale při jejich povolání se s nehodami musí počítat.
Když však Radegast a Veles ze zničené vsi zachránili každý jednoho chlapce, Morana se zadívala na děvčátko, které tam zůstalo, a porušila první pravidlo. Pomohla malé vstát.
Beztak děvče stálo jednou nohou v její říši.

To takhle jednou seděla celá rodina - Kamilka, tatínek, maminka, babička, Lumpík, Montík, Micinka, Felínek a samozřejmě Lízínka pod pergolou a užívali si první jarní sluníčko. Lízinka už vůbec nebyla zelená. Vlastně ano - měla krásné zelené oči.
V koupací misce byla čerstvá voda a vedle bylo nasypáno to nejlepší ptačí zobání. Všichni čekali, až se objeví některý z vrabečků.
Netrvalo dlouho a přiletěl ten největší vrabeček Vrabčák. Ale jak ten vypadal! Peříčka měl pocuchaná a na noze mu visel nějaký cár.
"Ty ses zase zamotal do záclony, kterou zakrývám sud s vodou. Pokolikáté už?" řekl tatínek. "Budu jej muset zajistit jinak."

Dnes se zdálo, že v kuchyni odehrál se nejmíň mord,
neb rodina rozhodla se tatínkovi upéct dort.

Při dělení bílek - žloutek došlo k první nehodě,
to se ale dalo zvládnout ještě celkem v pohodě.

Kakaový dým se potom z mixéru ven valí,
vzduchem lítaj vulgarismy a cukaj mi svaly.

Pak poleva z čokolády rozhodla se srazit,
kastrol navíc letěl k zemi... co víc můžem zkazit?

Korpus místy rospadený, zdobička má stávku,
s rumem radši nešetřeme, dám tam koňskou dávku.

Kuchyně vždy byla centrem lásky, klidu, pohody,
dnes ji ale vyhlašuji místem časté nehody.

Snad náš dnešní "um"
zachrání ten rum.