Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Manipulační jízda v Bleachi. Strojvedoucí, který nevidí duchy a za konce jeho směny probíhá přímo ve vlaku souboj.
Strojvedoucí rychlovlaku šinkansen měl za sebou dlouhou směnu. Vlak odstavil v depu, těšil se domů. Sní si večeři, odpočine a zítra nanovo. Práce, domů… pořád dokola, beze změny. Zazíval, ještě procházel vlak. Ujišťoval se, že je prázdný.
Zvláštní. Svítí se tu, vstoupil do posledního vagonu. Centrálně jsem zhasínal.
Koutkem oka zachytil cosi jako pohyb. Mihnutí.
„Haló? Je tu někdo?“
Odpovědi se nedočkal, zato prudký poryv větru jím mrštil na sedačku. Neviděl shinigamiho, který bojoval s hollow.
Bělovlasý kapitán schoval svoji zanpakuto, zatímco se hollow vypařoval.
„Tenhle vlak bude potřebovat manipulační jízdu.“
Z amplionu se ozvalo: „Prosíme, vystupte.“
Shinigami se vytratil.
"Vskutku strašné věci dějí se v zemích českých, šlechta vede války a rabuje beztrestně. Nejhorší z nejhorších, Svatopluk Krlec, napadl během nejsvětějších svátků velikonočních sousední území, právoplatně náležící pánům z Tkalcova. Obsadil jejich hrad, dědice otrávil. Aby se vyhnul podezření z jeho vraždy a svůj územní zisk ospravedlnil, pod hrozbou násilí donutil Jiřinu z Tkalcova k sňatku. Tímto ohavným činem si zajistil beztrestnost. Pokud takové bezpráví bude nadále tolerováno, nebudou již Čechy bezpečné nikdy a pro nikoho. Bůh žehnej, aby zakročil schopný a spravedlivý král, učinil těmto zvěrstvům konec a znovu nastolil mír v mocenskými boji zpustošené zemi české, amen."
Pokud kontrolor nevidí téma, celé drabble je obsah listiny, jejíž autor manipuluje, jen to hvízdá, a když to hvízdá, je to jízda. Pokračování
V noci po mým vodchodu přijeli Kolumbijci. Kšefty se prostě musej hejbat. Tak celej náš kemp naložili a přestěhovali až někam k Renu. Dýleři samozřejmě poslechli kartel, ovcím nakecala Kazatelka, že Pastýřův hrob má zůstat v posvátnym klidu a že by komunita rušila poutníky na svatý místo, nebo podobnou hovadinu. Nakonec stačila na přestěhování jedna noc. Na kolik kartel vyšel úplatek armádě, nevim, oficiálně prováděli manipulaci vojenský techniky v jiný části pouště a nakonec si ještě připsali zásluhy na evakuaci vohroženejch vosob. Zůstal jen hrob a poušť pokrytá černym prachem.
Jen máma nechtěla jet. Bizon ve mně zakvílel její bolestí.
Některá slova jsou delikátně "urážlivá" - jinak to nejde
Tak vám nějak nevím, zda to je nekonečná lekce z trpělivosti a předvídavosti.
* k novým vozům nedávají blinkry - a nebo je v tom chaosu udělátek a tlačítek jejich řidiči ještě nenašli
* k superbourákům nedali volant, jen joystick - jinak si nedovedu představit, že ti chudáčci musí zatáčky projíždět na tři lomy přes protisměrný pruh a jsou "úplně" nešťastní, že vytlačují ze silnice protijedoucí blbečky
* minimálně v každém pátém autě jede "VYCHOVATEL", který ti dá jasně najevo, že jsi úplný dement na silnici a on ti ukáže, jak na to - a nepředjedeš!
Z jejich strany manipulace ostatních přímo ďábelská.
Se zdviženou hlavou a se zářivým doprovodem se dostavil do Mrtvých vod. Kde by se jiný před králem plazil, on oslňoval, hluboko v mysli vrátka otevřená.
Nalodí se v Marseille, setkají se na březích Svaté země, splní svůj slib.
Příznivé počasí uteklo mezi prsty, nevystaví přeci výkvět jižního rytířstva chřtánu moře.
O rok později spěchá stejnou cestou vstříc dceři a nenáviděnému zeťovi. Není si jist, jestli se snaží víc oklamat sebe, papeže, svatého krále nebo jeho bratra. Letní dny začínají chladnout. Nevypluje. Hrabství ho potřebuje více.
Skály na březích Tarnu nenabízejí stín. Pokání neuzdravuje. Horečka ho dostihne než skončí září.
Tentokrát čistě historicky. Raymond VII. hrabě z Toulouse byl po tažení francouzských královských sil na jih nucen přistoupit v roce 1229 na podmínky mírové smlouvy podepsané finálně v Paříži. Kromě územních ztrát a nevítaného řešení nástupnictví v hrabství Toulouse ho smlouva zavazovala také k cestě do Svaté země a poskytnutí sil křížové výpravě tamtéž.
Tomuto slibu se mu dařilo opakovaně vyhýbat, i přes intenzivní připomínky ze strany papeže i krále. Na konci 40. let 13. století ovšem potřeboval podporu obou poměrně intenzivně (z důvodů, které si nechávám v záloze - dají-li témata - pro nějaké další drabble) a skutečně se dostavil b létě roku 1248 za Ludvíkem IX. Svatým, když se v nově vystavěném přístavu Aigues-Mortes (Mrtvé vody) chystal ke křížové výpravě. Král vyplul, hrabě z Toulouse pokračoval do Marseille, ovšem vyčkával s naloděním tak dlouho, až přešla sezóna, zhoršilo se počasí a on se musel vrátit na své panství, ó jaká škoda, a řešit si svoje záležitosti.
O rok později, kdy od smlouvy v Paříži uplynulo již celých 20 let, se k posilám křížové výpravy chystala připojit Raymundova dcera Jana a její manžel - bratr krále Ludvíka. Raymund opět dorazil do Aigues-Mortes se záměrem zúčastnit se výpravy, ale opět nevyplul. Na zpáteční cestě ho v Millau postihla horečka, ze které se již nezotavil. Ještě dva dny před smrtí znovu slíbil, že pokud se uzdraví, odebere se okamžitě do Svaté země.
sexuální obsah, náznak BDSM, power play, pochybný souhlas, toxický vztah
“Nastup si,” ozvalo se z černého Bentley, které vedle mě zastavilo.
Dělilo nás prostřední sedadlo. Zařekla jsem se, že po tom posledním excesu je konec. Sotva jsem ji uviděla, bylo mi jasné, že jsem si lhala.
“Nebudu už hrát tu tvoji hru,” řekla jsem co nejpevněji.
Chladně se usmála.
“Nemyslím si. Bejby.”
Sevřela mi ruku kolem krku, druhou mi zkušeně zajela pod sukni. Studem jsem zavřela oči.
“Tak dobře.”
Jako za odměnu se mi zakousla do rtu. Vždycky věděla, jak na mě.
“Víš, co máš dělat.”
V mžiku jsem stála na chodníku o dvě ulice dál. Auto bylo pryč.
Shit.
To, co probíhá, je podle mě manipulace, a děje se to za jízdy autem. To se počítá, ne? :D
Z Trosek se nakonec vykradou ven uprostřed bouřlivé noci (co jen mu to připomíná?), a Velitel se sotva drží na nohou.
K čekajícímu povozu se musí Jindřich proplížit skalnatým lesem plným nepřátel.
Když se vyšvihne do sedla a nešťastný pekelný hrad nechá za zády, má jedinou myšlenku - osvobodit Jana.
K tomu bude potřebovat spojence. Doufá, že Velitel, ležící v polovědomí na voze, a Kateřina, svírající opratě, budou klíčem k nim.
Cesta do Kutné Hory uběhne jako večer u draní peří - v rozhovoru a fantastickém snění.
Na konci je ale čeká zpráva, že prvního spojence musejí zachránit doslova cestou na šibenici.
Začínala třetí hodina jízdy. Krajina za okny se postupně měnila, slunce stoupalo po obloze a rozhánělo ranní mlhu, a Sumci stále nedocházela slova.
“Jen si to představte,” gestikuloval s důrazem řečníka na tribuně: “žádná předznačená trasa, kde se musíš prát o každý centimetr, a když na minutu zastavíš, tak ti po zádech přejde pionýrský oddíl, co musí být v pět na nádraží. Opravdová výprava pro opravdové horáky!”
“A vážně je to jen o pár kilometrů delší?” zaskučela Gábina, která jako jediná ještě dokázala artikulova.
Usmál se. Měl je na lopatkách. Další hodina, a jejich novým cílem bude Oblast výskytu medvěda.
Manipulační jízda jako jízda, během které vás někdo manipuluje
"Jezte vše, co se prodává v masných krámech a pro své svědomí se na nic neptejte."
Víte, že jóga je původně uctívání Slunce a Měsíce? To je přece modloslužba!
Tuhle restauraci vedou krišňáci, s tím jídlem do tebe určitě vstupují zlé síly!
Tyto mastičky vyrábí firma založená na principech okultismu a čarodějnictví, to už rovnou můžeš vraždit kohouty...
Satan tady, démon támhle, zlo všude kolem!
Jakmile se přestaneš byť jen na moment kontrolovat, mít na pozoru, zkoumat nejmenší detaily, už jsi v pekle (na jehož existenci ovšem nevěříme).
"Víme přece, že vše napomáhá k dobrému těm, kdo se bojí Boha."
Manipulace lidí do neustálého strachu o vlastní spasení je rozhodně pěkně divoká jízda.
Mám k letošnímu DMD takový vzorec. Zaprvé pořád píšu o Magdeburgu, zadruhé pořád všechny zabíjím (což velmi souvisí).
Poté, co proběhla tzv. "Magdeburská svatba" (aneb pro ty, kdo to ještě negooglili, vyplenění a vypálení města), zprávy se dostaly do Čech díky pamfletům (nebylo to tak rychle, ale autorská licence). Tato událost měla velkou dohru, jejíž součástí byla i saská okupace Prahy, o které jsem psala nedávno.
„Přepřahám! Neotravuj!“
„Pane, prosím! Jinak se lidi nedozví, co se stalo!“
Jede, jede z Anhaltu s pamfletem,
jede, jede ze Saska pán.
Nevěsta veselá dnes ráno umřela,
jede, jede zraněný pán.
Jede, jede, zprávy má pod sedlem,
jede, jede v nečasu sám.
Kdo doufal v milosti, dočkal se jen kostí,
jede, jede daleko, sám.
Jede, jede, už stojí u brány,
jede, jede, se zprávou k nám.
V ohni mu shořela listovní kabela,
jede, jede, zavítal k nám.
Jede, jede, po Praze po rynku,
jede, jede, bubnuje tam.
Že v noci zlatý klas
navždy jak svíce zhas,
jede, jede, umírá tam.
Písničku jste jistě poznali. Od včerejška mi zní v hlavě, protože co vás napadne v 17. století, když si vygooglíte téma? Ano, pošta. A co vás napadne hned potom? :D
Kdyby kontrolor nenašel téma: Manipulační jízda spočívá v tom, že předpokládám, že kurýři, kteří vozili listy, měli danou trasu, z které pochopitelně nesměli uhnout, a to se právě tady děje. Pošta tenkrát takhle systematická nebyla (bylo to drahý a nepravidelný, navíc jsme ve válce), ale pro účely tohoto drabblu dělejme, že byla.
A kdyby chtěl někdo ještě druhý význam, tak - upřímně, pamflet se dal napsat dostatečně výrazně pro to, aby přiklonil smýšlení lidí na tu či onu stranu (ne že by to teda zrovna Magdeburg potřeboval...). Takže to můžete brát i doslova jako manipulaci s veřejným míněním.
