Tak umírá demokracie

V rozestlané posteli se cosi zavrtělo.
Ze změti dek a polštářů vykoukla lysá, znetvořená hlava.
Ústa se zkaženými zuby se roztáhla do spokojeného úsměvu.
Žlutá očka vesele zasvítila, když spočinula na tácu se snídaní.
Císař Palpatin natáhl pařátu podobnou ruku, poslušně mu do ní skočil čerstvě propečený rohlík.
Ovšem, chtělo by to ještě šunčičku.
Palpatin se protáhl, vyštrachal se z postele.
Sotva usedl ke stolu se snídaní, Pán ze Sithu rozrazil dveře.
„Co chceš?“ zavrčel Palpatin rozmrzele.
Darth Vadera po ránu viděti, pásový opar sobě přivoditi.
Rázem měl po náladě a zřejmě i po snídani.
Nezdvořák v černém brnění shůry shlédl na císaře.
„Jde o Ysanne Isard,“ zahučel mnohoznačně.
„Co je s ní?“
Poměr mezi císařem a ředitelkou Říšského bezpečnostního úřadu byl veřejným tajemstvím.
„Nic zvláštního, snad jen ...“ Vader větu záměrně nedokončil.
Palpatinovi tázavě zakručelo v břiše.
„ ... v noci nebyla doma.“
„Mám být znepokojen?“
„Prý byla viděna se senátorem ze soustavy ...“
Palpatin mrsknul nakousnutým rohlíkem do hrnku s kávičkou.
„S tím cucákem ze sedmapadesáté řady?“ zaječel.
Zpoza černé dýchací masky se ozvalo něco jako pobavené broukání.
Palpatin vyskočil.
Kostnatým pařátem vztekle udeřil do desky stolu.
„Poprav ho! Okamžitě! Tímto rozpouštím Senát!“
V ten okamžik v předaleké galaxii nadobro zemřela demokracie.