Na východní frontě mrkev

Porta o jídlech spustil uprostřed ledové pustiny.
Zpočátku se zvládli držet všichni – ani Drobeček mu hned nechtěl rozbít hubu – ale když se dostal k polévkám, bylo zle.
„Slepičí ne, chápu,“ poznamenal Porta, když po něm vyjel i jinak klidný Legionář. „Co taková mrkvová? Se smetanou a ořechy. Ta by se do týhle kosy šikla.“
„A mrkev chceš najít kde? Nech si tyhle kecy na jindy,“ zavrčel Dědek.

O několik dní později, když našli útočiště v troskách jedné ruské vesnice, se Porta vrátil ze své procházky.
S mrkví.
Na otázku, kde ji vzal, klidně odpověděl: „Jsme v Rusku. Tady najdete všechno.“