Konec starého, začátek nového

Střelba ustala.
Najednou je takové ticho.
"Patricie?!
Volají mě.
Chtějí mi říct, co se stalo.
Chtějí se zeptat, co bude dál.
Neposlouchám.
Přelezu k nehybnému tělu.
Ignoruji všechno a všechny kolem sebe.
Chci se ho dotknout.
Chci se o všem přesvědčit sama.
"Zavolejte záchranku! Otec ještě žije!"
Cítím pohledy těch, co zůstali naživu.
Našich přátel.
Našich mužů.
V uších mi zní jejich nevyřčené otázky.
Otázky vepsané v jejich očích.
Co bude teď? Co se s námi stane?
Nevnímám.
Po tvářích mi stékají tiché slzy.
"Patricie, tohle nemůže přežít."
Nezajímám se.
Na tuhle neznámou hranici je příliš brzy.
Nechci ji poznat.