fandom: Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland
K Městu se vydal, protože musel, a já ho na této cestě tiše doprovázel, i když jsem nechtěl a bál se. Byl jsem tisíckrát u toho, když o něm vyprávěl. Při každém výsměchu, který sklízel, jsem doufal, že přestane hledat.
Jednou k ránu o něm uslyšel. Do Města vedla jen jedna cesta a bylo v něm vše, po čem kdo toužil. Říkali, že před vstupem do něj se každý musí něčeho vzdát, nikdo si tím ale nebyl jistý. Prý cena za štěstí ve Městě.
Jako stín jsem věděl, co přijde. Znal jsem tu drobnou překážku, která nás u brány čekala.
So, 2011-04-16 23:05 — Mants
malé vysvětlení kontextu
Děkuji vám moc, už jsem dokonce přišla na to, jak se tu odpovídá %-) Rebí, určitě si to přečti, zpětně je to můj nejoblíbenější Murakami. A pro vyvětlení drabblíku - před vstupem do Města se každý musel vzdát svého stínu, stín mu uřezali a odpojili od těla, stín pak chvíli žil samostatně, ale věšinou do roka u bran Města umřel. (Ale není to jinak moc smutná knížka. Je to hrozně zajímavé celé.)
So, 2011-04-16 20:13 — Rebelka
To je naprosto, naprosto úžasné. Tohoto Murakamiho jsem ještě nečetla, ale ta myšlenka se mi moc líbí.
So, 2011-04-16 19:31 — ioannina
Chudák malá stín... A kdyby s
Chudák malá stín... A kdyby s tím aspoň něco zmohl...
(Ty kusy z toho Města se mi v té knížce líbily nejvíc.)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit