Pořád jsme tu

Obrázek uživatele strigga
Úvodní poznámka: 

Pro Carmen, protože vlastně tak nějak volně navazuje na tohle její. Omlouvám se, že ti do toho lezu, ale nějak na ně myslím celej den...
Jo, a, ehm.. obligátně ♪♫♪

Fandom: 
Drabble: 

Je tma a ticho a nad hradními hláskami pableskují hvězdy. Les mlčí, postříbřený sněhem, a on si nemůže pomoct, slíbil to, zatraceně, slíbil mu to a teď to nemůže porušit. Ne po všech těch letech, kdy ho ta vzpomínka řezala stejně hluboko jako všechno to, co přišlo potom. Proběhne chodbami jako stín, tiše a s bušícím srdcem.
Lehce se otře čumákem o zhroucenou postavu na posteli. Všechny ty jizvy let, kdy u toho nemohl být. Vrásky mnohem staršího a mnohem osamělejšího člověka.
Nezničilo nás to, Reme. Zatvrzelá, utkvělá myšlenka. Pořád jsme tu.
V krku se něco tak hnusně, hnusně sevře.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

krásné

Obrázek uživatele Elluška

Jak je to dojemné, zoufalé a dobře napsané. Taky se mi něco sevřelo v krku.

Obrázek uživatele kytka

Ach.
Mám z toho husinu.

Obrázek uživatele Aplír

Nádherně napsané.

Obrázek uživatele neviathiel

Ta poslední věta!

Obrázek uživatele Iantouch

Skvělý.

Obrázek uživatele Rya

Krásně napsané a velmi smutné.

Obrázek uživatele Esti Vera

Skvělé, líbí.

Obrázek uživatele Tajiš

Krásné.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Ach jo, všichni přiostřují. Nemůžu se pořád tak rozesmutňovat! Krásné.

Obrázek uživatele Carmen

Awww! Ještě se omlouvej, simtě, děkuju! :) Vždycky se mi líbilo, jak je píšeš.

Obrázek uživatele strigga

Mockrát vám děkuju! Je to taková niterná věc :) omlouvám se všem rozesmutněným, ale ten jejich příběh je hodně plnej bolesti a nějak se mi tam ta naděje tentokrát nevešla..

Obrázek uživatele Rebelka

Ach <3. Já si ždycky představovala, že za ním takhle chodil. Nádherně napsané.

Obrázek uživatele Tom_Peterson

Hezké drabble.:-):-):-)

Obrázek uživatele nettiex

Všechny ty jizvy let, kdy u toho nemohl být. *-*
Já tvůj styl psaní miluju. Bolí to, ale tak krásným způsobem...

-A A +A