Už jen kvůli těm květinám to stálo za to
Slunce bíle září a nikde ani živáčka. Přesto je cítím. Koráb vyplul z osamoceného mraku a měkce přistál. Konečně!
Jsou tři.
"Je to pro vás bezpečné?"
Jeden kývne a rozpřáhne paže.
Naše duše se znají, už jsme toho spolu hodně zažili. Hodně vybojovali.
A teď se můžeme i obejmout. "Bratři," šeptnu mu do ramene.
...
Všichni sedíme v trávě a užíváme dávno zasloužený odpočinek.
Boje skončily, vyhráli jsme...
"Vaše planeta je krásná! Z blízka ještě o tolik víc, než ze vzduchu. A ty... květiny?" blaženě přičichne k pampelišce, až má žlutý nos.
"V celé galaxii nikde jinde nerostou. Jen u vás."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Dobrý konec hrozně potěší!
Dobrý konec hrozně potěší! Krásné :)
Hm, tak jsem asi
Hm, tak jsem asi předcházející střípek pochopil špatně, nu což... Hodně své, mnoho zastřeného, ale zajímavé, zajímavé...