Konec jedné éry

Vyhlížel z okna věže svého paláce. Královská koruna jeho hlavu tížila stále víc a víc. Dlouhé roky žili v míru. Jistě, magií nadaní jedinci byli vždy hrozbou někde v tmách neprozkoumaných území, ale válka? Kdy se mu tohle vymklo z rukou? Ať se modlil ke kterémukoli ze známých bohů, nenalézal odpověď.

Hleděl do hor. Vždy byly majestátné a trochu děsivé, mezi poutníky kolovaly historky o obrech a divokých psech se žhnoucíma očima. Kolik na tom bylo pravdy a nakolik šlo o svědectví věčných opilců? Těžko říct. Současná temnota na severu blízkého baronství však byla skutečná.

Svět, jak ho znali, skončil.