Lektvar
nesoutěžní
Nad ohněm visel kotlík a v něm se vařilo něco, co by normálnímu člověku ublížilo jen svojí vůní.
Geralt opatrně přilil čtyři kapky černé tekutiny z malé lahvičky.
Kotlík začal pěnit.
Tři špetky čehosi stříbrného z malého pytlíku.
hmota v kotlíku ztuhla a připomínala puding.
Sedm přelomených klacíků.
Puding se proměnil v zelenou kaši.
Geralt nahmatal zaprášenou lahev a lokl si.
Pak dobrou sklenici nalil do kotlíku.
"Co byla ta poslední ingredience?" zeptal jsem se.
"Archivní Fiorano, výběr z hroznů."
"Tak vzácné?"
"Stačilo by jakékoliv, ale když už to piju..."
Geralt zamíchal obsahem kotlíku a nabídl mi lahev.
Neodmítl jsem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Láhev potěšila... a z toho
Láhev potěšila... a z toho kotlíku by sis dal? :)
Hele, jednou jsem mu sežral
Hele, jednou jsem mu sežral nějaké to bejlí, co měl na lektvary... ale jsem drak, ne vůl, abych mu pil zaklínačský dryjáky... :)
však jo, proč si hnusnej
však jo, proč si hnusnej lektvar trochu nevylepšit
To ví každá dobrá hospodyňka,
To ví každá dobrá hospodyňka, že ani na vaření (čehokoliv) se nepoužívají žádný patoky. :)
no, tohle je jako kdybych do
no, tohle je jako kdybych do zadělávanejch hroznů přidal burgundský z roku 1810. A přitom stačí merlot :)
Kač
Absolutně v charakteru, jako bych ho viděla:D
A kerej? Já, žejo?
A kerej? Já, žejo?
Oba
Oba?
Oba.
Oba jsou dobrý!