Naděje...
nesoutěžní
sprosté slovo
Pokud mohl Geralt odhadnout, byli v severovýchodní části Brokilonu. Později zjistil, že na pomezí povodí Stužky a Adalatte. Teď to bylo jedno. Byli až po krk v průseru. Les okolo nich se zavíral, bytosti o nichž nevěděl Zaklínač ani zbla, se zdály obklopovat ten nevelký pahorek, na kterém se krčil spolu s Marigoldem.
Básník se choval mimořádně rozumně.
Z lesa zaznělo cvakání a klapání. Neznělo příliš přátelsky. Spíše hladově.
"Geralte?" vydechl Marigold, "zabíjejí rychle, viď?"
"Některé."
"Cože?" pokud to bylo možné, básník se vyděsil ještě víc.
"Některé žerou kořist zaživa."
Cvakání a klapání přestalo.
Pak se ze stínů vylouply dryády.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
No, ty aspoň, pravda, fakt
No, ty aspoň, pravda, fakt zabíjejí rychle. :D Ale snad jim Marigold něco zazpívá a obměkčí je :-)
Marigold úlevou omdlel.
Marigold úlevou omdlel.
Protože byla mezi dryádami Milva, nebylo třeba obměkčování. A než se Marigold vzpamatoval, byli na Duén Canell, kde měl Geralt jakési jednání s paní Eithné
Gerald nikdy nejde pro útěšné
Gerald nikdy nejde pro útěšné slovo daleko, co. To se mi na něm líbí! :-) Drabble taky!